Skryje si jako jedna z mála českých obcí zvolily do znaku trilobita. Připomínají tím nálezy, které zdejší oblast proslavily mezi geology i paleontology. V okolních břidlicích se dochovaly části schránek trilobitů a dalších organismů z doby, kdy se na tomto území rozkládalo kambrické moře.
Výlet lze začít v Památníku Joachima Barranda a potom pokračovat do okolní krajiny. Čekají tu lesní cesty, údolí Berounky, geologicky zajímavá místa i příběh muže, který do Skryjí původně přijel kvůli plánované železnici.
Barrande přijel kvůli železnici
Joachim Barrande dorazil do Skryjí v roce 1833 při vyměřování a projektování plánované koněspřežné železnice. Během průzkumu narazil na vrstvy plné zkamenělin. Objev ho zaujal natolik, že se studiu prvohorního života věnoval až do konce života.
Jeho práce přinesla skryjským nálezům mezinárodní pozornost. Barrande popsal více než 3 560 druhů zkamenělin a své výzkumy vydal ve 22 svazcích o přibližně 6 000 stranách. Z původně pracovního pobytu se tak stala celoživotní vědecká cesta.
Stopy kambrického moře
Trilobiti patřili k výrazným obyvatelům prvohorních moří. Jejich tělo pokrývala členěná schránka a její části se po odumření mohly zachovat v usazených horninách. Skryjské břidlice proto dodnes uchovávají svědectví o životě starém stovky milionů let.
Jedním z nejznámějších míst je lokalita Pod hruškou na levém břehu Berounky, u mostu a silnice ve směru na Týřovice. S nálezy se spojují také Ústí Karáskovy rokle, svah mezi osadou Luh a Skryjemi, místo Pod trním podél Karáskova potoka nebo oblasti Dlouhá hora a Podmokelský mlýn u Zbirožského potoka. Ne všechna tato místa představují samostatné značené turistické cíle s vlastním návštěvnickým zázemím.
Po naučné stezce Skryjský luh
Procházku zdejší krajinou usnadňuje naučná stezka Skryjský luh. Trasa měří přibližně dva kilometry, začíná u mostu přes Berounku a většinou vede po lesní cestě podél Skryjského potoka. Její zastavení se věnují přírodě, historii oblasti i paleontologii.
Stezka doplňuje návštěvu památníku: v muzeu jsou k vidění konkrétní nálezy, zatímco v terénu se lépe ukazuje krajina, v níž se zdejší geologický příběh odehrává. Výlet lze spojit také s cestou k pozůstatkům hradu Týřov, do přírodní rezervace Jezírka na Zbirožském potoce nebo mezi roubené stavby místní vesnické památkové zóny.
Muzeum v budově bývalé školy
Památník Joachima Barranda sídlí od roku 1997 v bývalé škole čp. 68. V podkrovní expozici představuje Barrandovy paleontologické nálezy a prvohorní faunu skryjsko-týřovické oblasti. K přípravě expozice a k odhalení Barrandova pomníku v roce 1968 sem Národní muzeum zapůjčilo osm vitrín se 110 exempláři trilobitů.
Expozice se neomezuje jen na zkameněliny. Část Život ve Skryjích přibližuje místní národopis a archeologická sekce se věnuje výzkumům profesora Durdíka z nedalekého Týřova. Děti si podle provozovatele mohou v rámci muzejní aktivity najít vlastního zkamenělého trilobita.
Památník najdete na adrese Skryje 68. Otevírací doba se během roku mění, aktuální údaje proto poskytuje Muzeum T. G. M. Rakovník. Běžné vstupné činí 40 korun pro dospělého a 20 korun pro děti od šesti do patnácti let, seniory a studenty.
Fosilie patří k objevování, ne k vyrývání
Představa vlastního trilobita nalezeného přímo ve skále k výletu přirozeně patří, pravidla sběru ale nejsou pro všechna naleziště uvedena jednotně. Jistější je proto nálezy pozorovat a respektovat ochranu přírody i vlastnické poměry. V památníku si lze fosilie prohlédnout bez rizika poškození cenných vrstev.
Význam Skryjí připomíná také název druhu Skreiaspis spinosa, odvozený od jména obce.