Jihovýchodně od Skřipele, v poloze U Šancí poblíž osovského nádraží, čeká nenápadný, ale výrazný cíl pro výlet do otevřené krajiny. Zemní valy zde uzavírají plochu o rozměrech přibližně 105 krát 125 metrů. Pravidelný čtyřúhelník je při pohledu z odstupu dobře patrný a jen těžko se dá zaměnit za běžnou mez nebo pozůstatek cesty.
Valy jako výrazná stopa v terénu
Archeologové lokalitu řadí mezi takzvané viereckschanze, tedy pravidelná čtyřúhelníková ohrazení spojovaná především s laténským obdobím a keltskou kulturou. Archeologický atlas Čech ji rámcově datuje do doby mezi lety 300 až 50 před naším letopočtem. Přímé potvrzení tohoto stáří nálezy však zatím chybí.
Ohrazení tvoří podle památkových údajů hliněné valy bez vnitřní konstrukce. Jejich šířka místy dosahuje až dvanácti metrů a výška přibližně tří metrů. Vnitřní prostor leží zhruba o metr výše než okolní terén. Příkopy, které valy kdysi doprovázely, jsou dnes zachované jen slabě, nároží a celkový půdorys ale zůstávají čitelné.
Nejde o upravený turistický areál s návštěvnickým zázemím. Právě proto působí místo především jako setkání s archeologií přímo v krajině. Rozsah ohrazení si člověk nejlépe uvědomí z větší vzdálenosti, odkud vynikne jeho pravidelnost i převýšení nad okolím.
Co se za valy mohlo odehrávat
Účel skřipelského areálu zatím nelze určit s jistotou. U podobných lokalit se často uvažuje o kultovní funkci, a proto se mluví také o možné keltské svatyni. Takové označení ale zůstává pouze jednou z hypotéz.
Valové ohrazení mohlo sloužit také jako sídlo společenské vrstvy, která měla pod kontrolou okolní území a jeho zdroje. Ve hře je rovněž hospodářské nebo těžební využití. Nelze dokonce vyloučit, že vzniklo až v historické době a s Kelty nesouvisí. Samotný pravidelný tvar proto neposkytuje jednoznačnou odpověď.
Na jihovýchodním okraji areálu si už v 19. století archeolog B. Jelínek všiml podmáčeného místa a kruhového útvaru. Vyložil ho jako možnou studnu. Podobné prvky jsou známé i z některých srovnatelných lokalit v zahraničí, u Skřipele však tento výklad nebyl bezpečně potvrzen.
Souvislost s keltskými mincemi z Osova
Okolí Skřipele připomíná také nález z nedalekého Osova. Právě tam byl objeven depot zlatých keltských mincí, označovaných jako duhovky. Mezi mincemi a skřipelským ohrazením není doložena přímá souvislost, nález ale ukazuje, že region má výrazný kontext spojený s keltským osídlením.
Pokud by valy představovaly centrum místní elity, mohly souviset s dohledem nad zdroji nebo obchodními trasami. Stejně dobře však mohlo jít o místo náboženského významu. Tajemství lokality tak nespočívá jen v její zachovalosti, ale také v tom, kolik různých výkladů stále připouští.
Proč se místu říká Švédské šance
Lidový název vyvolává představu vojenského tábora z období třicetileté války. Pro švédskou vojenskou přítomnost ale nejsou uvedeny přesvědčivé doklady. Označení je proto třeba chápat spíše jako pozdější místní pojmenování nebo tradici než jako potvrzení skutečného původu valů.
V oficiální archeologické evidenci lokalita náleží obci Skřipel a jejímu katastrálnímu území. Osov je důležitý jako blízký orientační bod a jako místo nálezu zlatých mincí, samotné valy se však nacházejí u Skřipele.
Jak se k valům vydat
Pro orientaci v krajině lze použít polohu U Šancí. Lokalita leží jihovýchodně od Skřipele poblíž osovského nádraží; přibližné souřadnice jsou 49°50′11,92″ severní šířky a 14°04′36,20″ východní délky. Protože nejde o klasickou turistickou atrakci, je nutné počítat s pohybem v otevřené krajině a respektovat zemědělské pozemky.
Valy nejlépe vyniknou při nižší vegetaci a z odstupu. Na místě lze sledovat jejich nároží, zvýšenou vnitřní plochu i pozůstatky příkopů. Jde o archeologicky chráněné území, takže není dovoleno valy rozebírat, kopat, sbírat nálezy ani používat detektor kovů.