Hončova hůrka měří zhruba 336 metrů a na první pohled nevypadá nijak výjimečně. Její bývalý lom ale odkrývá horniny, které souvisejí se spodnokřídovou sopečnou činností. Místo navíc připomíná někdejší Příborské ohníčky: drobné plaménky, které po setmění kreslily kruhy a z dálky mohly připomínat požár.
Co prozrazuje bývalý lom
Kopec leží východně od Skotnice. V jeho podloží převládá pikrit; v okolních pískovcích a jílovcích těšínské a hradišťské vrstvy se vyskytují také pikrity a těšínity. Tyto horniny jsou spojeny s dávnými vulkanickými procesy v oblasti. Hončova hůrka proto není klasickou sopkou ani kráterem — její geologická zajímavost spočívá v horninách, které pronikly staršími usazenými vrstvami.
Právě těžba zpřístupnila část zdejšího podloží. Lom býval původně menší a v letech 1966 až 1967 se rozšířil. Po druhé světové válce se zdejší kámen a štěrk využívaly při stavbě silnice Příbor–Mošnov–Ostrava. Vedle geologického významu tak místo mělo i praktickou roli jako zdroj stavebního materiálu.
Minerály v kamenných dutinách
Na Hončově hůrce bylo popsáno přibližně třicet minerálů. Patří k nim kalcit, dolomit a křemen, který se zde objevuje také v podobách křišťálu, chalcedonu, ametystu nebo záhnědy. Některé nálezy jsou vzácnější; pro pozorovatele je ale pozoruhodná i pestrost dutin, které se během geologického vývoje vyplňovaly různými minerály.
V mandlovcovitých horninách se mohou objevit dutiny s kalcitem, křemenem či chalcedonem a jejich podoba se liší kus od kusu. Hončova hůrka proto přitahuje geology i lidi, kteří se chtějí naučit všímat si detailů v kameni. Její pověst mineralogického naleziště má však své dějiny a zdejší možnosti objevování se časem proměnily.
Příborské ohníčky a místní vyprávění
Drobné plameny, známé jako Příborské ohníčky, jsou spojovány s unikajícím metanem. Některé zprávy dávají jejich výskyt do souvislosti s geologickými průzkumnými vrty. Plyn byl zachycen a podle informací geoparku je veden potrubím a průmyslově využíván.
Ohnivé světélkování podnítilo také pověsti o trpaslících nebo čertově hradu. Ty patří k místnímu vyprávění, ne ke geologickému či historickému vysvětlení. Na kopci se tak setkává skutečnost s představivostí: pod povrchem jsou horniny spojené s dávným vulkanismem, zatímco vzpomínka na plaménky dala místu další příběh.
Stezka na vrchol
Město Příbor v roce 2024 popisovalo naučnou stezku Skotnice s pěti informačními tabulemi, která vede až na vrchol Hončovy hůrky. Lom dnes není místem, kam se vyplatí vyrazit s očekáváním snadného sběru minerálů. Velkolepé nálezy jsou podle místních informací minulostí a v terénu zůstaly stopy po kopání.
Hončova hůrka není národní přírodní památkou, to ale neznamená, že je vhodné do lokality bez omezení zasahovat. Bývalý lom dnes slouží především jako místo, kde lze pozorovat odkryté horniny a jejich pestré minerální dutiny.