Červená turistická značka od kostela ve Skočicích míří vzhůru na vrch Hrad. Okruh zpět do obce měří přibližně 6,5 kilometru a překonává asi 180 výškových metrů. Cílem není středověká zřícenina: jméno Skočického Hradu připomíná pravěké opevněné sídliště, jehož valy se dochovaly na skalnatějším západním vrcholu.
Opevnění s dlouhou minulostí
Dvojvrší dosahuje výšky 666,8 metru nad mořem. Hradiště bylo osídlené od starší doby bronzové do starší doby železné a některé nálezy i výzkumy dokládají také raně středověké využití. Označení lokality za keltské, které se objevovalo ve starších populárních textech, proto nevystihuje celý její vývoj.
V roce 1940 se pod skalní stěnou zvanou Knížecí kámen našlo 27 bronzových žeber. Část souboru je dnes uložená v muzejních sbírkách. V terénu návštěvníci neuvidí odkryté stavby; pozůstatky opevnění je třeba vnímat jako chráněnou památku, ne jako místo k hledání či vykopávání nálezů.
Bučiny na kamenitém vrchu
Vrcholová část kopce je od roku 1985 chráněna jako přírodní rezervace o rozloze přibližně 30,6 hektaru. Její hlavní hodnotou jsou poměrně přirozené lesní porosty: převažují bučiny a bukové doubravy, na balvanitých svazích rostou zbytky suťového lesa a na jihozápadním svahu také reliktní bor.
Podloží tvoří převážně migmatity ortorulového vzhledu, hřebeny pak buduje tvrdá žilná žula. Kameny, skalní výstupy a menší pseudokrasové pukliny tak lemují lesní pěšiny. V druhově pestřejších částech lesa rostou například lilie zlatohlavá, kostřava různolistá, vikev hrachovitá a sasanka pryskyřníkovitá.
Mezi ptáky uváděnými v podkladech k rezervaci jsou lejsek malý, jeřábek lesní, holub doupňák, čáp černý, ostříž a jestřáb lesní; u některých starších záznamů však není současný výskyt ověřen. Péče o les směřuje k postupnému přiblížení kulturních porostů přirozeným bučinám. Staré bučiny a suťové lesy se mají pokud možno ponechávat bez zásahů a padlé dřevo se nechává zetlít, pokud neohrožuje bezpečnost.
Výstup zakončuje pohled k horám
Na trase ze Skočic čeká prudší stoupání, kamenité úseky i místy náročnější sestup. Po dešti nebo v zimě se hodí pevná obuv. Jedním z cílů je Šumavská vyhlídka pod západním vrcholem. Za příznivých podmínek odtud bývají vidět šumavské hory včetně Boubína a Bobíku; výhled se může měnit podle růstu vegetace a péče o les.
Kdo hledá delší trasu, může vyrazit z Vodňan přes Krašlovice, Skočický Hrad a Vitice, pokračovat kolem okolních rybníků a vrátit se zpět. Tato varianta měří zhruba 23 kilometrů a je celodenním výletem pro zdatnější chodce.
Za studánkou a památkami do Skočic
V samotné rezervaci nejsou rybníky, vodní nádrže ani vodní toky. Skočický pramen se studánkou a kaplí Panny Marie Pomocné leží v obci. Místní považovali vodu za léčivou a v kapli se dodnes nachází litinová pumpa.
Ve Skočicích stojí také raně barokní kostel Navštívení Panny Marie, postavený v letech 1677–1678 a později upravený. K dalším místním památkám patří fara, někdejší špitál a drobné sakrální stavby. Při pohybu kolem hradiště je třeba nezasahovat do valů, nekopat, nesbírat nálezy a nepoškozovat skály ani stromy.