Ve Skalné na Chebsku obtéká potok Sázek skalní ostroh, na němž stojí Vildštejn. Voda tu nebyla jen součástí krajiny: přehrazením toku se dal zatopit prostor pod hradem a zkomplikovat přístup k opevnění. Obranu doplňovaly příkopy a hluboká strž s padacím mostem.
Vildštejn patří k nejstarším kamenným hradům v Čechách, přesné datum jeho vzniku ale není známé. Pravděpodobně vznikl na přelomu 12. a 13. století. První spolehlivé písemné zmínky o pánech z Vildštejna pocházejí z let 1224 a 1225. V popularizačních materiálech se objevuje také rok 1166, odborné zdroje však toto starší datování uvádějí opatrněji.
Kaple, věž a těsně sevřené hradní stavby
Původní hrad měl dvě části: hradní jádro a předhradí odděloval další příkop. Mezi hradem a městečkem leželo opevněné předpolí. Skalní podloží nabízelo jen málo místa, a tak tu nevzniklo rozlehlé nádvoří. Budovy se postupně propojovaly a nakonec utvořily kompaktní třípatrový celek.
Nejstarší období připomíná románská kaple s půlkruhovou apsidou a tribunou. Vystupuje z obvodu hradu a spolu s věží patří k nejcennějším částem původní stavby. Bosované kvádrové zdivo odkazuje ke štaufskému stavebnímu okruhu a patrně také k chebské stavební huti. Podobné prvky se objevují na dalších románských hradech v Chebsku i v sousední Horní Falci.
Románský původ stavby se podařilo rozpoznat až ve 20. století. Dříve se Vildštejn spojoval hlavně s pozdní gotikou: v 15. století prošel výraznou přestavbou, která rozšířila obytné prostory, a další úpravy přišly v 16. století.
Od šlechtického sídla k pivovarskému provozu
Hrad postupně vlastnily různé šlechtické rody, mimo jiné Nothaftové, Šlikové, Wirsbergové a Trautenbergové. Kolem roku 1783 nechali Trautenberkové v předhradí postavit jednopatrový dvoukřídlý zámek. Vildštejn tím ztratil postavení hlavního šlechtického sídla.
Na začátku 19. století vznikl u předního zámku pivovar a přibližně roku 1843 se hradní prostory upravily pro potřeby sladovny. Obranný a reprezentační areál tak začal sloužit hospodářskému provozu. Další proměnu přineslo období po druhé světové válce: po konfiskaci přešel objekt do státní správy a později pod místní správu.
Zámek mimo jiné obývali rumunští reemigranti, dřevěné části se spalovaly a celý areál postupně chátral. V 70. a 80. letech se dokonce uvažovalo o demolici zámecké budovy.
Dobrovolnická obnova a znovuotevření
Výrazně se do záchrany památky zapojil Zdeněk Buchtele, který v 80. letech kolem sebe shromáždil dobrovolníky. Obnova začala v roce 1985 a podařilo se při ní zastavit nejhorší chátrání i hrozbu demolice.
V roce 1987 byly při opravách u komína nalezeny lidské ostatky a další předměty. Provozovatel hradu spojuje nález s ostatky ženy staré více než 280 let, okolnosti však nejsou definitivně objasněné. Po přechodu do soukromých rukou v roce 1999 následovala intenzivnější obnova a v roce 2001 se Vildštejn znovu otevřel veřejnosti. Opravy pokračují i nadále; u historického areálu je třeba sladit ochranu staveb, návštěvnický provoz a financování dalších zásahů.
Co v areálu uvidíte
Prohlídková trasa zahrnuje románskou kapli, královský sál i ložnici rytíře Helmfelda. V areálu se nachází také muzeum hasičské techniky a muzeum justice a vězeňství. Zámecká budova sloužila v letech 1850 až 1950 jako sídlo okresního soudu.
Kaple se využívá například pro svatební obřady. V areálu jsou také restaurace Středověká hodovna, hradní vinárna a ubytování. Konají se tu kulturní akce, koncerty a noční prohlídky i programy pro rodiny. V roce 2026 si hrad připomíná 25 let od znovuotevření.