V Sepekově stojí celý poutní areál v těsném sousedství: uprostřed je kostel Jména Panny Marie, kolem něj ambity s kaplemi a branami, nedaleko fara. K chrámu vede také starší schodiště z návrší do vsi. Jednotlivé části vznikaly postupně více než čtyři desetiletí a společně tvoří barokní celek, který svým uspořádáním připomíná Svatou Horu u Příbrami. Sepekov tak může být cílem výletu z Milevska i zastávkou při poznávání jihočeské barokní architektury.
Kostel postavený pro milostný obraz
Základní kámen chrámu položili roku 1730 z podnětu strahovského opata Mariana Hermanna. Stavba byla hotová o tři roky později. Dne 26. září 1733 do ní přenesli milostný obraz Panny Marie Sepekovské a hned následující den kostel vysvětili ke cti Jména Panny Marie.
Uvnitř má jednolodní prostor oválný půdorys, nad ním se zvedá kopule zakončená lucernou. Na něj navazuje pravoúhlý presbytář se sakristií. Zvenku ovál připomíná protáhlý osmiúhelník s dovnitř prohnutými stranami. Průčelí předstupuje věž a její výklenky zdobí sochy Immaculaty, svatého Jakuba a svatého Vavřince. V architektuře se objevují prvky spojované s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, kostel mu však nelze s jistotou přímo připsat.
Obraz v barokním oltáři a výmalba od Noseckého
Hlavní oltář je místem, kde je dnes umístěn obraz Panny Marie Sepekovské. Jde o pozdně gotické dílo: některé prameny ho datují do sedmdesátých let 15. století, jiné obecněji na přelom 15. a 16. století. Panna Maria je na něm zachycena jako Assumpta, tedy Nanebevzatá. Obraz původně patřil ke gotickému křídlovému oltáři, nyní je součástí oltáře barokního.
Stěny a klenbu zdobí fresky Františka Siarda Noseckého, premonstrátského malíře a kanovníka. Vznikly ve třicátých letech 18. století a věnují se Panně Marii i tématům spojeným s premonstrátským řádem. Patří k nejcennějším částem interiéru a dotvářejí jeho náboženský i výtvarný celek.
Ambity, čtyři kaple a cesta k chrámu
Výstavba pokračovala i po vysvěcení kostela. Rezidence, která dnes slouží jako fara, vznikla v letech 1737 až 1738. Ambity se čtyřmi nárožními kaplemi se budovaly v letech 1760 až 1767 a přístupové schodiště z návrší do obce bylo dokončeno roku 1773.
Ambity obklopují chrám a na čtyřech stranách do nich vedou brány umístěné v osách stavby. V rozích jsou kaple zasvěcené svatému Linhartovi, svatému Augustinovi, svatému Norbertovi a svatému Janu Nepomuckému. Každou završuje kopule s lucernou. Procházející tak vnímá kostel jako střed celého areálu, který návštěvníky vede k postupnému přiblížení k chrámu a nabízí místa k zastavení.
Poutě od 18. století až po současnost
Sepekov se stal významným poutním místem krátce po dokončení kostela. Záznamy za roky 1733 až 1743 uvádějí 105 541 poutníků, kteří zde přistoupili ke zpovědi a následně přijali svaté přijímání. Dobové prameny zaznamenávaly také vyslyšené prosby a uzdravení, shrnované v takzvaném Zrcadle mariánském. Zmiňovaných více než padesát zázraků představuje svědectví náboženské tradice dané doby, nikoli moderní ověření těchto událostí.
Do Sepekova mířili také lidé na delších poutních cestách, například na Svatou Horu, do Mariazell nebo do Pasova. Josefinské reformy poutě omezily, tradice ale pokračovala. Při oslavách dvoustého výročí vysvěcení kostela v roce 1933 dorazilo podle tehdejších údajů přibližně 60 000 lidí. Mariánské poutě se konají i dnes, zpravidla na začátku září. V roce 2026 jsou naplánovány na víkendy 5.–6. a 12.–13. září. Součástí programu jsou bohoslužby, růženec a možnost svátosti smíření, stejně jako trhy, kolotoče a pouťová zábava.
Kostel si lze prohlédnout při přibližně půlhodinové komentované prohlídce pořádané Klášterem Milevsko. Mimo hlavní sezonu je třeba se na návštěvě předem domluvit; režim prohlídek se ověřuje u farnosti nebo městyse. Přístup do areálu není bezbariérový. Během bohoslužeb a poutí má přednost liturgický program.