Bannerovu studánku najdete v horní části katastru Šenova u Nového Jičína, mezi Šenovem a Bernarticemi nad Odrou. Leží poblíž Panského kopce, známého také pod německým názvem Kriegshübel neboli Válečný kopec, a nedaleko Hotelu Salaš. K prameni se od komunikace dostanete pěšinou na začátku lesíka.
Místo je zajímavé nejen přírodním okolím. Váže se k němu několik příběhů o vojenských táborech, generálech a původu zdejšího názvu. Právě rozdílné verze dávají studánce charakter drobné kroniky krajiny.
Pramen, který měl vytrysknout po úderu kordem
Nejznámější pověst zasazuje vznik pramene do období velkého sucha. Švédský generál Jan Gustafson Banner měl tehdy zarazit svůj kord do stráně, načež ze země vytryskla voda. Vojáci ji údajně používali k napájení koní a po jejich odchodu k prameni přicházeli také lidé z okolí.
S touto legendou souvisí dnešní označení Bannerova studánka. Místní tradice zároveň vypráví, že se v roce 1645 mezi Šenovem a Bernarticemi utábořila část švédské armády právě pod Bannerovým vedením. Jan Gustafson Banner patřil od roku 1641 k nejvyšším velitelům švédského vojska.
Úder meče, který měl dát vodě vzniknout, je ovšem třeba chápat jako pověst, nikoli jako doloženou událost. Její síla spočívá hlavně v působivém spojení konkrétního místa, vojenských dějin a jednoduchého obrazu vojáka, jenž v krajině objeví pramen.
Mohli tu být už dříve Španělé?
Ke studánce se váže ještě starší verze příběhu. Podle ní se okolí Panského kopce spojovalo se španělskými oddíly, které zde měly tábořit během událostí roku 1622. Pramen se v této tradici označoval jako Španělská nebo Bernardova studánka a teprve později se jeho jméno lidově proměnilo v Bannerovu studánku.
Obě vyprávění ukazují, jak se paměť místa v průběhu času mění. Název, kopec nebo pramen zůstávají, zatímco jejich původní souvislosti se mohou překrývat. K atmosféře lokality proto patří právě to, že zde vedle sebe existuje několik různých historických stop.
Z vojenského zdroje vody se stalo výletní místo
Voda ze studánky podle místních popisů odtéká přes louky do Křivého potoka a dále směrem k říčce Jičínce. Pramen tak přirozeně zapadá do zdejší krajiny a po generace sloužil jako místo, kde se lidé zastavovali.
Postupně získal také společenský význam. Tradice připomíná výlety měšťanů z Nového Jičína, včetně prvomájových setkání. Okolní vyvýšenina navíc podle turistických popisů nabízí výhledy do krajiny.
Další místní pověst spojuje studánku s maršálem Ernstem Gideonem Laudonem. Ten se měl při pobytu na Novojičínsku v roce 1790 z pramene napít. Také tuto zprávu je nutné brát jako součást regionálního vyprávění, nikoli jako bezpečně potvrzenou historickou událost.
Podoba studánky a přístup
Studánku obnovili v roce 2004 členové Mysliveckého sdružení Šenov-Kunín za přispění obce Šenov. Na místě je dřevěný přístřešek, kamenná nádržka, schody a menší dřevěný altán k posezení. Stav těchto prvků se může měnit, proto je při pohybu u pramene namístě opatrnost.
Bannerova studánka se hodí jako krátká zastávka při poznávání Šenova, Panského kopce, Bernartic nad Odrou nebo zámku Kunín. Pramen je evidován jako tekoucí a dobře dostupný, současný rozbor vody však není potvrzený. Vodu proto bez ověření její kvality nepijte.