Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Seč

U Sečské přehrady zůstalo z židovského hřbitova sedm náhrobků

V Horní Vsi, severně od Hoješína, stojí vedle sebe sedm náhrobků a pamětní deska. Připomínají židovskou komunitu i hřbitov, jehož podobu změnila stavba přehrady a opakované pokusy o odstranění pohřebiště.

Publikováno
15. října 2026, 06:23
Kde
Židovský hřbitov v Hoješíně, Seč

Jen několik kamenů dnes označuje místo někdejšího židovského hřbitova u Sečské přehrady. Pietní prostor v Horní Vsi má parkovou úpravu a je podstatně menší než původní pohřebiště. Sedm dochovaných náhrobků přesto připomíná historii místní židovské komunity i zásahy, které hřbitov ve 20. století poznamenaly.

Stopy komunity v Hoješíně

Židovské obyvatelstvo je v Hoješíně doloženo už v 18. století. V domě čp. 30 bývala také modlitebna, kterou zničil požár v roce 1902.

Přesné datum založení hřbitova není jisté. Některé údaje ho kladou do poloviny 18. století, starší mapy ho však nezachycují a podrobnější historický popis proto počítá spíše s počátkem 19. století. Pamětní deska uvádí rok 1810 a nejstarší zachovaný náhrobek je datován rokem 1814.

Židovská náboženská obec v Hoješíně zanikla v roce 1890 a její členové byli přičleněni k obci v Chotěboři. Pravidelné pohřbívání skončilo na konci 19. století, poslední pohřeb se však uskutečnil až roku 1919.

Přehrada a proměny pohřebiště

Při stavbě Sečské přehrady v roce 1932 byla část hřbitova navýšena a směrem k vodě zabezpečena betonovou zdí. Historické popisy zmiňují také povodně a poškozování pohřebiště návštěvníky; tyto události je třeba odlišit od konkrétních stavebních úprav při budování přehrady.

V roce 1962 byla zbořena část ohradní zdi i márnice a některé náhrobky zmizely. Zásah se podařilo zastavit a hřbitov získal v roce 1964 status kulturní památky. Ani ten ho však neuchránil před dalším ohrožením: v červnu 1980 byly náhrobky odstraněny a uloženy do jámy poblíž pohřebiště. Práce se v září zastavily a místo poté dostalo parkovou podobu.

Sedm kamenů v Horní Vsi

Z původního souboru zůstalo na místě sedm vybraných náhrobků a pamětní deska. Na čtyřech kamenech jsou nápisy pouze v hebrejštině, na třech v hebrejštině a němčině. Mezi rozpoznatelnými letopočty se objevují roky 1864 a 1869. Dnešní uspořádání tedy není obrazem původního hřbitova, ale připomínkou jeho zaniklé podoby i komunity, která tu žila.

Pozemek byl v roce 1999 navrácen Židovské obci v Praze, která hřbitov udržuje. Režim vstupu se může měnit a není spolehlivě ověřen.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit