Ke zřícenině Oheb se stoupá lesem nad Sečskou přehradou. Na skalnatém ostrohu čekají zbytky středověkého hradu a vyhlídky na nádrž, okolní lesy i skalní terén. Cesta vede přírodní rezervací, kde podobu krajiny utvářejí rulové skály a balvanové sutě.
Hrad, který vystřídal několik podob
Oheb vznikl ve 14. století, nejspíš v jeho druhé polovině. Návrší je v písemnostech doloženo už roku 1315 jako majetek vilémovského kláštera. Když se sem pozemek v roce 1348 vrátil, hrad mohl sloužit k ochraně klášterního majetku. Kdo jej založil, známo není; první přímá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1405.
Během 15. století se na Ohebu vystřídali Ješík z Popovce, Petr Zmrzlík ze Svojšína i husitští hejtmani. Od roku 1455 patřil Trčkům z Lípy, kteří hrad stavebně upravili a posílili jeho obranu. Výraznou součástí opevnění byla mohutná vnější hradba s prvky určenými pro dělostřeleckou obranu.
Opuštěný byl nejpozději na přelomu 15. a 16. století. Některé přehledy uvádějí zánik už kolem roku 1499, podle památkových údajů byl hrad pustý před rokem 1533. Zástavba nepravidelného půdorysu se přizpůsobovala skalnatému ostrohu. Zůstaly části opevnění, brány a věže, sklepy i základy obytných a hospodářských budov.
Proměna údolí i hradní vyhlídky
O zpřístupnění zříceniny se začalo pečovat ve 30. a 40. letech 19. století. Z okolí se odstraňoval lesní porost a u dochované věže přibyly přístupové prvky. Oheb se tak postupně stal cílem výletů a místem s výhledy do okolí.
Podobu dnešního panoramatu zásadně ovlivnila výstavba Sečské přehrady ve 20. století. Vzedmutá hladina Chrudimky zatopila část původního údolí a ostroh s hradem opticky snížila. Zřícenina proto nyní působí, jako by vystupovala přímo nad vodní hladinou. Z vyhlídek je patrná nádrž, zalesněné svahy i místní ostrov.
Oheb je kulturní památkou a významným archeologickým nalezištěm. Dochované zdi zachycují jen část vývoje hradu; o jeho stavebních proměnách i životě zdejších obyvatel vypovídají také archeologické nálezy.
Skalnatá přírodní rezervace
Zřícenina leží v přírodní rezervaci Oheb, vyhlášené roku 1954, která je součástí CHKO Železné hory. Chráněné území zahrnuje podhorské suťové lesy, reliktní bory a acidofilní bikové bučiny. Zdejší rulové podloží, označované jako ohebské ruly, se rozpadá na balvanová moře a suťová pole.
Skalní stanoviště využívá například výr velký a lokalita je známá také nálezy měkkýšů. Po kůrovcové kalamitě zůstala podél stezky některá přibližně pět metrů vysoká torza stromů. Nebezpečné suché stromy v dosahu cesty byly naopak odstraněny. Odumřelé dřevo v krajině zadržuje vlhkost a vytváří prostor pro houby i hmyz.
Jak se k hradu vydat
Oheb je volně přístupný a vstupné se neplatí. Nejde však o upravený areál se stálým dohledem. Z okolí Sečské přehrady i z rekreační osady Ústupky sem vedou značené turistické trasy. Z Ústupků lze jít po modré značce lesem; před hradem je vyhlídka na přehradu. Výlet ze středu Seče se dá spojit s cestou k hrázi a pokračováním po značené stezce.
Turistické přehledy uvádějí také okruh přes Oheb a kolem přehrady dlouhý přibližně 6,5 kilometru. Jeho přesné vedení je třeba posoudit podle aktuální mapy. Na cestě počítejte s lesním povrchem, kamenitými místy a prudším stoupáním. Za mokra mohou být stezky kluzké a pro kočárek se nehodí. V rezervaci se držte značených cest, nešplhejte po hradních zdech ani na skalní ostrohy, nerozdělávejte oheň a netábořte. Možnosti parkování v Seči, u přehrady a v okolí Ústupků se mění podle sezony a místních pravidel.