Kostel svatého Martina najdete na návrší v centru Šatova. Za ním stojí kaple Božího hrobu a obě stavby jsou součástí jednoho ohrazeného areálu. Při prohlídce zvenčí zaujme jejich klasicistně laděný vzhled; pod povrchem kaple se navíc dochoval kamenný válcový útvar považovaný za románský fragment.
Dvě stavby, několik stavebních období
Kaple Božího hrobu je podle městyse nejstarší dochovanou stavbou v obci. Její vlastní jádro je gotické, románské stáří se ale týká pouze pozůstatku v suterénu, nikoli celé kaple. Podzemní prostor není potvrzen jako běžně přístupný, a tak nelze počítat s tím, že si návštěvníci fragment prohlédnou při obyčejné návštěvě areálu.
Kostel svatého Martina má pozdně gotické jádro z 15. století. Je orientovaný a trojlodní, presbytář uzavírá pětiboký závěr. V západním průčelí se tyčí hranolová věž, jejíž nynější podoba vznikla při přestavbě v roce 1851.
Proměny kostela a jeho vybavení
Stavba se v průběhu času několikrát měnila. Výrazná přestavba se uskutečnila roku 1656, další úpravy přišly na začátku a ke konci 19. století. Dnešní kostel tak kombinuje středověké jádro s mladšími zásahy, které ovlivnily jeho současný vzhled.
Také v interiéru se připomíná pozdější vývoj. Varhany pro kostel vyrobil v roce 1863 znojemský varhanář Benedikt Latzl.
Šatov se v písemných pramenech objevuje už k roku 1201. Obecní historie zmiňuje rovněž záznam z roku 1200 o patronátním právu louckého kláštera nad kostelem. Ten může ukazovat, že kostel v obci stál už tehdy, není však datací dochované stavby svatého Martina. Její známé jádro pochází až z 15. století.
Oprava střechy jako další etapa
Péče o kostel pokračuje i v současnosti. Dne 8. září 2026 byla ve veřejném Registru smluv zveřejněna smlouva Jihomoravského kraje o dotaci ve výši 365 tisíc korun. Podpora je určená na opravu krovu a střešního pláště. Samotné zveřejnění smlouvy ale nepotvrzuje, zda práce už začaly, nebo zda jsou hotové.
Přístup do interiéru
Interiér kostela bývá podle turistických informací otevřen příležitostně. Možnost návštěvy lze zjistit u farnosti nebo městyse. Samostatnou otázkou zůstává suterén kaple Božího hrobu: jeho existence je doložená, pravidelný přístup pro návštěvníky však potvrzen není.