Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Šárovcova Lhota

Šárovcova Lhota: cihelna, která dostala druhou šanci

Čtyřicetimetrový komín v Šárovcově Lhotě ukazuje k bývalé cihelně s Hoffmannovou pecí. Areál, kde se po výrobě cihel sušilo obilí, se postupně proměňuje v technický skanzen a příležitostně hostí obecní akce.

Publikováno
30. září 2026, 13:16
Kde
Kruhová cihelna, Šárovcova Lhota

Výrazný komín bývalé cihelny nepřehlédnete ani z širšího okolí Šárovcovy Lhoty. Dochovaný areál připomíná někdejší průmyslovou výrobu i pozdější proměnu v sušárnu obilí. Dnes se postupně obnovuje a hledá nové využití jako technický skanzen.

Cihelna, která sloužila i jako místo setkávání

Stavbu nechal v roce 1921 vybudovat August Merveldt, majitel bělohradského velkostatku a panství. Návrh provozu s Hoffmannovým pecním systémem připravil Theodor Klein. Podle současného majitele začala stavba přibližně v květnu 1921 a už v následujícím roce tu vypálili půlmiliontou cihlu. Česká televize v reportáži z roku 2012 uváděla, že produkce ve dvacátých letech dosahovala až milionu kusů ročně. Tento údaj pochází z tehdejší reportáže, nikoli z dochovaného výrobního záznamu.

Cihelna byla důležitá také pro život obce. V meziválečném období se na jejím nádvoří pořádaly trhy, dražby dobytka a další setkání. Vysoký komín se stal výrazným orientačním bodem krajiny a tuto roli plní dodnes.

Od vypalování cihel k sušení obilí

Cihly se v Šárovcově Lhotě pálily zhruba do roku 1962. V roce 1965 koupilo areál zemědělské družstvo a upravilo ho na sušárnu obilí. Později sloužil také jako sklad. Původní výrobní vybavení se z větší části nedochovalo, stavba i pecní systém ale zůstaly zachované.

K vidění jsou například kopie výkresů, dřevěné formy na cihly, ocelová točna pro vozíky a podložky používané při ruční výrobě. Součástí areálu je také provozuschopné dřevěné spouštědlo. Nejde tedy o kompletně zachovaný provoz se všemi stroji, ale o soubor předmětů, které přibližují práci v cihelně.

Záchrana a postupná obnova

Když stavbě hrozila demolice, koupil ji od zemědělského družstva Martin Pour. Začal s opravami a usiloval o zachování areálu i vznik muzea cihlářství. O snaze cihelnu zachránit informovala Česká televize už v roce 2012. Obecní územní plán dnes označuje areál za významnou architektonicko-technickou památku a počítá s jeho využitím jako technického skanzenu.

Muzeum se zatím buduje a pro rekonstrukci strojovny se shání vybavení. Jde proto o postupně vznikající projekt, nikoli o dokončenou expozici s pravidelným provozem. Majitel podle obecní prezentace považuje cihelnu za jednu z posledních neporušených staveb tohoto typu; je to jeho hodnocení, nikoli nezávislé srovnání.

Návštěva podle programu

Areál se příležitostně zapojuje do obecních akcí a jeho nádvoří znovu slouží setkávání. Pravidelná otevírací doba ani stálý režim prohlídek uvedeny nejsou, návštěva proto závisí na aktuálním dění v obci nebo domluvě s majitelem.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit