Jarní výlet do Karlova má několik podob. Cesta vede kolem lesů, mokřadů a rybníků, prochází přírodní rezervací se starými listnáči a míří také k drobné klasicistní stavbě nad pramenem. Největší podívanou ale nabízí samotný les: pod duby, habry a lípami se po odtání sněhu rozsvítí tisíce sněženek.
Karlov chrání lužní les i vlhká údolní stanoviště
Přírodní rezervace Karlov leží v údolí Příčního potoka, částečně na svahu a částečně na přilehlé plošině. Má rozlohu 6,03 hektaru a chráněná je od roku 1933. Na jihu navazuje na břehové porosty rybníka Prostřední Karlov. Ačkoli se lokalita často spojuje s Božicemi, rezervace i Hraběcí studánka se nacházejí v katastru Šanova.
Základ zdejšího lesa tvoří především dub letní, habr obecný a lípa malolistá, místy rostou také javory. Stromy jsou staré přibližně 80 až 150 let. V dolní, vlhčí části kolem potoka a rybníků se střídají mokřadní místa se suššími svahy, což vytváří pestré podmínky pro rostliny i živočichy.
Na jaře tu kvetou sněženky, sasanky, bledule jarní, blatouchy, česnek medvědí, konvalinky, jaterníky a žluté kosatce. Při troše pozornosti lze objevit i vzácný ohnivec šarlatový. Později se lesní podrost proměňuje s nástupem dalších druhů typických pro vlhké listnaté lesy.
Trasy začínají u vlaku
Jedním z nejpohodlnějších nástupních míst je železniční zastávka Božice u Znojma. Od ní trasa nejprve sleduje železniční trať, poté pokračuje polními cestami a pěšinami směrem k lesu, rezervaci a rybníkům. Karlov se tak dá spojit s výletem vlakem bez nutnosti přijet autem.
Naučná stezka Údolím lásky nabízí několik délek. Velký poznávací okruh měří přibližně 5,4 kilometru a vede kolem rezervace Karlov, rybníků Prostřední a Horní Karlov, Hraběcí studánky i podél Příčního potoka. Karlovský okruh má asi 4,3 kilometru, Božický okruh přibližně 2,2 kilometru.
Trasy nejsou náročné, po dešti se však jejich povrch mění. Bláto se může objevit hlavně u potoka, v mokřadech a na rybničních hrázích.
Prostřední Karlov a Hraběcí studánka
Rybník Prostřední Karlov tvoří s rezervací jeden přírodní celek. Jeho břehy obývají vodní a mokřadní druhy a hladina s okolními porosty nabízí klidné místo pro pozorování krajiny. Pod hrází stojí Hraběcí studánka, známá také pod názvem Hraběnčina studánka.
Pramen ukrývá malá klasicistní kaplička obložená pískovcovými kvádry. Její úprava pochází z roku 1810. Studánka připomíná dobu, kdy prameny sloužily nejen jako zdroj vody, ale stávaly se také součástí komponované krajiny a cest v okolí. Vodu lidé tradičně využívají, její zdravotní nezávadnost však bez aktuálního rozboru nelze zaručit. Před napitím je proto rozumné zjistit její stav u obce nebo správce lokality.
Nejvýraznější proměna přichází na jaře
Nejlepší podmínky pro návštěvu přináší období před úplným olistěním stromů. Do lesa tehdy proniká více světla a bylinné patro postupně zaplní sněženky, sasanky, bledule a další časně kvetoucí rostliny. S pokračujícím jarem se přidává česnek medvědí. Rozmanité prostředí zároveň poskytuje zázemí ptákům, houbám, bezobratlým a dalším živočichům.
Rezervace je malá, a právě proto je potřeba držet se cest a vyznačených tras. Do porostů mimo ně se nevstupuje a rostliny se nesbírají. Opatrnost je důležitá zejména v době, kdy kvetou sněženky a bledule a podmáčená půda se snadno poškodí.
Do Karlova lze dojet i na kole
Výlet se dá podniknout také na kole, mimo jiné po cyklotrase Muchova. Autem vede příjezd po silnici mezi Hrádkem a Šanovem; možnosti parkování je potřeba před cestou ověřit. U Hraběcí studánky se od roku 2009 koná jarní slavnost Otvírání studánky, která je spojená s cyklovýletem do rezervace. Termín akce sdělují její pořadatelé.