Hrad na ostrožně nad Jítravou
Roimund leží v lesích na Velkém Vápenném, v nadmořské výšce 570 metrů. Zřícenina dnes nepůsobí jako rozsáhlý hradní areál s dochovanými paláci. Její podobu je třeba hledat v terénu: mezi zbytky zdiva, zahloubenou cisternou a stopami opevnění.
Hrad založil roku 1342 Jan z Donína se svolením krále Karla IV. Jeho jméno se vykládá jako spojení francouzských slov roi a mont, tedy král a hora. V písemnostech se objevují také názvy Roynungen, Ronnenburg a Roymunth.
Stavba stála na ostrožně a měla pravidelný oválný půdorys. Obranu usnadňoval už samotný tvar místa, takže hradní opevnění mohlo využít přirozené členění terénu.
Co v lese prozrazuje podobu hradu
Při prohlídce lze rozeznat příkop se zdvojeným valem, který odděloval hradní prostor od okolí a bránil snadnému přístupu. Dalším pozůstatkem je zahloubená cisterna. Ta sloužila jako zásobárna vody, kterou posádka potřebovala také při obléhání nebo delším pobytu na hradě.
Jednotlivé části areálu dnes nejsou představené jako upravená návštěvnická expozice. Někdejší uspořádání se skládá z terénních nerovností, příkopu, valu a dochovaného zdiva. Oválný obrys napovídá, jak hrad využíval ostrožnu, a opevnění ukazuje část jeho obranného obvodu.
Pohraniční dějiny a zánik
Poloha Roimundu souvisela s děním na česko-lužickém pomezí. Roku 1414 hrad dobyl Jan z Vartenberka a využíval ho k loupeživým výpadům proti lužickému Šestiměstí. V roce 1427 byl jeho hejtmanem Hans Foltch ze saské Torgavy.
Přesný rok zániku hradu není znám. Od poloviny 15. století se o něm píše jako o rozbořeném. V lesním porostu tak zůstaly hlavně terénní stopy, které mohou při rychlé chůzi snadno uniknout pozornosti.
Pěšky po značené trase
Roimund je volně přístupný a vede k němu žlutě značená turistická trasa. Ta spojuje modrou cestu od Hrádku nad Nisou a Hamrštejna s červenou trasou z Jítravy do Noviny. Konkrétní nástupní místo ani parkování nejsou blíže uvedeny; cestu lze naplánovat podle aktuální turistické mapy.
Jde o lesní lokalitu bez návštěvnického zázemí. Hrad tu připomínají především pozůstatky opevnění, cisterna a zbytky zdiva.