Prosklené skříně, reliéfy ženských postav a pult z ořechové dýhy: tak vypadala pražská prodejna nákrčníků, jejíž vybavení z roku 1926 dnes najdete v areálu Hedvy Český Brokát v Rýmařově. Prohlídka zdejší expozice ale nabízí víc než ukázku prvorepublikového designu. Zavede také do někdejší přípravny, kde původní stroje přibližují, jak se z příze stává tkanina.
Od tkalcovského cechu k průmyslové výrobě
Textilní řemeslo má v Rýmařově dlouhou tradici. Roku 1567 zde Vavřinec Eden ze Štiavnice založil tkalcovský cech. V 19. století se výroba postupně proměňovala v průmyslovou a v roce 1871 založil Antonín Flemmich firmu zaměřenou na hedvábnické tkaní.
Další důležitou kapitolou byl podnik Gebrüder Schiel, který v Rýmařově roku 1890 založili bratři Adolf a Franz Schielové. Vyráběli například kravatové látky, šněrovačky, padákové hedvábí, prošívané přikrývky, selské šátky a šatovky. Sortiment se v dalších desetiletích měnil, textilní výroba však zůstala jedním z charakteristických rysů města.
Po druhé světové válce podnik znárodnili a následovaly organizační změny. Roku 1947 se stal součástí národního podniku HENAP, v roce 1949 vznikl národní podnik Brokát s ředitelstvím v Rýmařově. Od roku 1965 byl závod součástí národního podniku HEDVA se sídlem v Moravské Třebové. Samostatná společnost HEDVA ČESKÝ BROKÁT, s.r.o., vznikla v roce 2014 odštěpením rýmařovského závodu.
Co uvidíte v muzejní expozici
Expozice Městského muzea Rýmařov vznikla ve spolupráci s firmou Hedva. První menší výstava věnovaná tkalcovství se otevřela v roce 2013. O dva roky později ji vystřídala širší expozice Dějiny textilnictví na Rýmařovsku, připravená v rámci projektu Krása, která zahaluje.
Prohlídka dnes spojuje dějiny textilní výroby v regionu s částí nazvanou Jak vzniká tkanina. Ta sídlí v autentické někdejší přípravně a návštěvníkům se otevřela v roce 2019. Industriální podobu prostoru zachovávají sloupy i shedová střešní okna. Jejich ozubený tvar umožňoval přivádět do hal denní světlo.
Mezi exponáty jsou historické předměty, původní tkalcovské stavy i další stroje. Panely vysvětlují vlastnosti textilních materiálů, výrobu hedvábí a fungování žakárského stavu. Součástí prohlídky je také showroom se současnou kolekcí 45 brokátů.
Pražský obchod v art deco stylu
Interiér prodejny zakoupila v roce 1926 firma Edgerer a Masarek. Jméno architekta ani řezbáře reliéfů se nedochovalo, vybavení však tvoří pozoruhodně zachovaný celek. Tři skříně, každá dlouhá 2,5 metru, mají prosklená dvířka a nízké zásuvky na kravaty. Po stranách je zdobí reliéfní ženské postavy s bronzovým povrchem.
Prostor doplňuje dvoudílný pult z ořechové dýhy a skla, sestavený do tvaru písmene U. Spodní část má neorokokové tvarování a každý díl podpírá šest esovitě prohnutých nohou. Zachoval se také malý bílý mosazný popelník. Dalším historickým interiérem je takzvaná brokátová místnost se stěnami potaženými brokátem, která připomíná někdejší knihovnu rodiny Flemichů.
Textilka, která vyrábí i dnes
Hedva Český Brokát se věnuje výrobě luxusních žakárských tkanin a textilních výrobků na míru. V nabídce má brokáty, damašky, ubrusoviny, čalounické látky, kravatovou metráž, materiály pro módní využití i tkaniny pro pietní účely. Expozice tak ukazuje nejen historii řemesla, ale také obor, který v Rýmařově pokračuje přes proměny podniku i nástup levného dovozu.
Expozice je součástí krajské Technotrasy. V roce 2026 ji doplňují 3D virtuální prohlídky, které umožňují prozkoumat výrobní prostory a principy tkalcovství také online. Pro zájemce o podrobnější výklad se konají mimořádné komentované programy s průvodci v dobových kostýmech; jejich termíny a rozsah je třeba ověřit před návštěvou.
Návštěva v Rýmařově
Expozici najdete v budově HEDVA ČESKÝ BROKÁT na adrese Opavská 463/23. V hlavní sezoně bývá otevřena od úterý do soboty, v květnu je návštěva možná po předchozím objednání. Prohlídky vede průvodce Městského muzea Rýmařov nebo pověřený pracovník firmy. V roce 2026 stojí běžné vstupné 160 korun a snížené 100 korun.
Prohlídka trvá přibližně hodinu a čtvrt a skupina může mít nejvýše 50 osob. Prodejna Hedvy v areálu má vlastní provozní dobu; její návštěva nezahrnuje vstup do muzejní expozice.