Na návrší v Rychnově nad Kněžnou stojí vedle sebe zámek, kostel Nejsvětější Trojice, zvonice i někdejší kolej. Jejich uspořádání vytváří barokní městskou scenérii známou jako Rychnovské Hradčany. Při návštěvě tak nejde jen o prohlídku šlechtického sídla, ale také o poznávání celého areálu.
Od kolowratského sídla k baroknímu celku
Rychnovské panství je s rodem Kolowratů spojeno od roku 1640. Čtyřkřídlý raně barokní zámek s arkádovým nádvořím vznikal v letech 1676 až 1690. Nechal jej vybudovat František Karel I. Kolowrat jako reprezentativní rodové sídlo i pohodlné zázemí pro aristokratickou rodinu.
Na počátku 18. století se areál rozrostl a získal jednotnější podobu. Významnou roli při úpravách měl Jan Blažej Santini-Aichel. Přesné datování jednotlivých zásahů se v pramenech liší, spadají však do první třetiny 18. století.
Santiniho koncepci dobře ukazuje kostel Nejsvětější Trojice. Jeho nové průčelí bylo pootočeno a pohledově srovnáno s osou zámku. Prostor mezi průčelím a starší částí kostela doplnila loretánská kaple a další místnosti. Zajímavost návrší tak spočívá nejen v podobě jednotlivých budov, ale také v tom, jak spolu v prostoru komunikují zámek, kostel a zvonice.
Rodová paměť v zámeckých místnostech
Prohlídkový okruh vede historickými interiéry s původním mobiliářem. Kolowratské sbírky zahrnují portréty předků, lovecké obrazy a zátiší; v místnostech jsou také zbraně, broušené sklo a kolekce vějířů. K výrazným exponátům patří takzvaný moravský Excalibur.
Společně s portréty a loveckými motivy představují tyto předměty způsob, jakým si šlechtický rod uchovával a vyprávěl vlastní minulost. Zámek přitom nebyl vždy v rukou Kolowratů. Po roce 1948 byl jejich majetek zestátněn a rodina získala sídlo i sbírky zpět v dubnu 1992 na základě restitučního zákona. Část areálu dnes znovu slouží jako rodové sídlo a zároveň je přístupná veřejnosti.
Zvon Kryštof a návštěva kostela
Východně od kostela stojí hranolová pozdně renesanční zvonice z roku 1604. Jejím hlavním zvonem je Kryštof, odlitý už v roce 1602 Janem Benešovským z Moravské Třebové. Na výrobě se podíleli také jeho syn Silvestr a dcera Zuzana. Zvon dostal jméno po tehdejším majiteli panství Kryštofu Betenglovi z Neyenperka.
Ve zvonovém plášti je zalito 25 mincí a zdobí jej bohatá výzdoba. Váží přibližně sedm tun a podle provozovatele jde o třetí největší funkční zvon v Čechách. Při prohlídce kostela lze navštívit také Loretu, prohlédnout si Pražské Jezulátko a vystoupat do zvonice. Závěr prohlídky může doprovodit zvuk Kryštofa.
Umění i kavárna v zámeckém areálu
Ve druhém patře zámku sídlí Orlická galerie. Věnuje se českému výtvarnému umění od přelomu 19. a 20. století po současnost, se zvláštním zaměřením na Orlické hory a Podorlicko. Ve stálých expozicích jsou zastoupena díla Jana Trampoty, Věry Jičínské a Karla Hladíka. Východní křídlo využívá také Muzeum a galerie Orlických hor, takže návštěvu historického sídla lze spojit s regionálními muzejními a galerijními expozicemi.
V areálu je také Café Kolowrat s terasou, kam lze zajít i bez prohlídky. Zámek se nachází na adrese Kolowratská 1 v Rychnově nad Kněžnou. Hlavní sezona obvykle trvá od června do září a prohlídky probíhají s průvodcem. Oba hlavní okruhy lze spojit do delší návštěvy; areál je podle provozovatele bezbariérový a k dispozici je parkování i stojan na jízdní kola.