V kostele svatého Michaela archanděla v Hrozové se při plánované úpravě presbytáře nečekaně objevily středověké nástěnné malby. Průzkum omítek v březnu 2013 ukázal, že pod novějšími vrstvami zůstala rozsáhlá výzdoba, která z nenápadného kostela na Osoblažsku činí významnou památku.
Stavba s gotickými kořeny
Hrozová je místní částí obce Rusín v Moravskoslezském kraji, nedaleko polských hranic. Kostel zde vznikl přibližně kolem roku 1270, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1309.
Jednolodní stavbu na východě uzavírá polygonální presbytář, v průčelí stojí hranolová věž. Podoba kostela se měnila v dalších staletích: v 15. století byla přistavěna sakristie, roku 1758 nahradila gotická okna barokní a další výrazné stavební úpravy přišly v 19. století. Právě v presbytáři, prostoru kolem hlavního oltáře, se dochovala nejcennější část výzdoby.
Kristus, andělé a archanděl Michael
Na východní kápí klenby je Kristus zobrazený v mandorle, tedy v mandlovitém rámu. Nesou jej dva andělé a výjev doplňují symboly evangelistů. Na dalších částech presbytáře jsou velké postavy světců, menší výjevy i samostatné figury. Mezi nimi nechybí archanděl Michael, patron kostela.
Výzdoba nevznikla najednou. Některé postavy jsou datovány na konec 13. století, další malby pocházejí ze 14. století. Hlavní soubor mohl být vytvořen na sklonku 13. století, pravděpodobně v jeho 80. nebo 90. letech. Podle odborného posouzení se na něm podílelo několik malířů. Malby zároveň propojují románskou tradici s vyspělejšími gotickými prvky.
Výjimečný nález na Moravě, ve Slezsku i Malopolsku
Studie Národního památkového ústavu označuje hrozovský cyklus za největší a nejzachovalejší malířský soubor své doby na území Moravy, Slezska a Malopolska. Jeho význam spočívá také v uměleckých souvislostech: například podoba archanděla Michaela navazuje na moravskou a širší středoevropskou malbu 70. a 80. let 13. století.
Malby zůstaly po staletí zakryté dalšími omítkami a nátěry, některá místa poškodily pozdější stavební zásahy. Při odstraňování elektrických rozvodů ze 30. let 20. století bylo nutné zpevnit uvolněné okolí výzdoby. Po objevu tak bylo třeba řešit nejen rozsah dochovaných maleb, ale i způsob, jak křehkou památku zachovat.
Odkrytí bez domalovávání chybějících částí
Restaurátorský průzkum Romany Balcarové vedl k rozhodnutí malby odkrýt v celém rozsahu a odborně ošetřit. Restaurátorské práce začaly v srpnu 2014 v rámci projektu Fresky v Hrozové – unikát na hranici. Zvolený postup kladl důraz na zachování původní hmoty. Výzdoba proto zůstala v torzálním stavu a chybějící části byly doplňovány jen omezeně.
Hrozová je tak cílem pro výlet po Osoblažsku, při němž lze spojit návštěvu venkovského kostela s poznáním středověkého umění. Možnosti vstupu do interiéru a prohlídky maleb se mohou měnit; informace poskytuje obec Rusín nebo farnost.