Loučka pod Bukovinou může být jednou ze zastávek pěšího výletu v okolí Skalného. Od jeho vrcholu ji dělí přibližně 350 metrů, od středu Rusavy zhruba tři kilometry. Leží v katastru obce a asi tři kilometry jižně od Chvalčova. V turistických i úředních podkladech se vzdálenost od Rusavy může lišit podle místa, od kterého se počítá.
Na ploše něco přes 0,4 hektaru se střídají kosené luční porosty, prameniště a drobná vodní stanoviště. Chráněné místo v sedle mezi Bukovinou a Skalným je součástí Přírodního parku Hostýnské vrchy. Zároveň leží v evropsky významné lokalitě i ptačí oblasti Hostýnské vrchy.
Mečíky, prstnatce a proměnlivá vlhkost
Nejde o rozlehlou horskou louku, ale o menší lesní enklávu. Její podmáčenější východní a střední části přecházejí do suššího západního okraje. Přibližně 46 procent území tvoří vlhčí louky svazu pcháčových porostů, zbytek zahrnuje mezofilní ovsíkové louky. Na severu je zvodnělý, částečně zazemněný příkop.
Různorodé podmínky umožňují růst několika druhům prstnatců. Patří mezi ně prstnatec májový, prstnatec Fuchsův a prstnatec plamatý sedmihradský. Najít tu lze také bradáček vejčitý, orlíček obecný a nápadný mečík střechovitý. Ten se vyskytuje na celé ploše památky, početnější bývá ve vlhčí části. Cílem ochrany je udržet alespoň 300 kvetoucích a 100 plodných jedinců mečíku.
Počty některých vzácných rostlin se rok od roku mění. Prstnatec plamatý sedmihradský zde v minulosti dosahoval nejvýše přibližně třiceti rostlin, v roce 2023 jeho porost výrazně poničila divoká prasata. Následující rok bylo zaznamenáno patnáct kvetoucích jedinců. U prstnatce Fuchsova byli v roce 2024 pozorováni jen dva kvetoucí jedinci.
Vhodné místo pro obojživelníky
Jedním z důvodů ochrany je čolek karpatský a jeho biotop. Jeho výskyt přímo na loučce však dosud nebyl prokázán; lokalita je pro něj pouze potenciálně vhodná. Důležitá jsou proto nejen luční společenstva, ale také prameniště, příkop a další malé vodní plochy.
V okolí byli zaznamenáni mlok skvrnitý, ropucha obecná i skokan hnědý. Z plazů se zde vyskytuje ještěrka živorodá. Plán péče počítá s možností vybudovat drobné vodní plochy a v nejohroženějších místech instalovat ochranné oplocení.
Péče, která udržuje louku otevřenou
Bez pravidelného zásahu by se charakter louky postupně změnil. Po odstranění náletových dřevin se tu hospodaří především jednou sečí v pozdním termínu. Travní hmota se seče ručně a odváží mimo chráněné území, aby porost příliš nezhoustl a vzácné rostliny nepřišly o prostor.
Louku poškozuje okus zvěří i rozrývání drnu divokými prasaty, proto péče zahrnuje také snahu chránit nejcennější místa. V roce 2020 bylo na okraji území odstraněno pět smrků ztepilých napadených kůrovcem. Loučka byla v roce 1994 nejprve registrována jako významný krajinný prvek. Cílená ochranářská péče zde probíhá od roku 2000 a status přírodní památky má od roku 2015.
Zastávka při putování Hostýnskými vrchy
Loučka nemá jednoznačnou poštovní adresu ani běžné návštěvnické zázemí. Její okolí se hodí jako součást pěšího putování kolem Skalného a dalších vrcholů Hostýnských vrchů; konkrétní přístup ukazuje turistická mapa. Zajímavá je zejména během vegetační sezony, kdy lze pozorovat luční rostliny včetně mečíku střechovitého.
Při pohybu v chráněném území je důležité zbytečně nevstupovat do podmáčených částí, nepoškozovat prameniště ani travní drn a rostliny netrhat. Význam loučky tak nespočívá v její rozloze, ale v pestrém prostředí, které na malém místě udržují vlhké louky, prameniště a pravidelná péče.