Muzeum Rusava – Památník obce sídlí ve druhém patře obecního úřadu na adrese Rusava 248. Na jednom místě představuje předměty z každodenního života, lidovou kulturu i tvorbu umělců spjatých s obcí a její krajinou na pomezí Valašska a Hostýnského Záhoří.
Život v horské obci
Rusava vznikla v polovině 17. století při osidlování Hostýnských vrchů. Založení tehdejších Rottalovic, jak se obec původně jmenovala, stvrdila 23. dubna 1657 listina vydaná z vůle hraběte Jana z Rottalu. V hornatém terénu přibližně 500 až 600 metrů nad mořem nebyly podmínky pro intenzivní zemědělství, důležité proto bylo salašnictví, chov zvířat a zpracování domácích produktů.
Tomu odpovídá i část muzejní expozice. Najdete v ní tradiční nářadí a řemeslné vybavení, dřevěný nábytek, valašské kroje i předměty z domácností. Truhly, přeslice, kolovraty a nádoby připomínají konkrétní práci, která patřila k životu místních obyvatel.
Od sbírky místní obyvatelky k muzeu
Kořeny sbírky sahají k Františce Černé z Rusavy. Shromažďovala misky, džbánky, putyrky, mírky na mouku, truhly, kroje i nástroje používané při hospodaření. Nejprve byly předměty vystaveny v Jubilejní základní škole T. G. Masaryka, později se přesunuly do Kašparovy vily. Po restituci vily putovaly do depozitáře kroměřížského muzea a obec následně připravila nové prostory v budově úřadu.
Památník v dnešní podobě otevřel 1. října 1994. V roce 2022 byla jeho sbírka zapsána do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury; tehdy čítala 326 předmětů. Část zůstává v depozitáři, takže vystavené exponáty se mohou v čase obměňovat.
Na jaře 2025 dostala stálá expozice nové uspořádání. Některé zapůjčené předměty se vrátily institucím, od nichž pocházely, a do výstavy přibyly také dary obyvatel Rusavy. Nová podoba se soustředí na předměty denní potřeby a pestrost zdejších krojů. Další exponáty dosud čekají na vystavení nebo na restaurátorský zásah.
Umělci, kteří Rusavu zachytili
Ve výstavní síni jsou díla Adolfa Kašpara, Jana Kobzáně, Františka Ondrůška, Ludvíka Schneiderky, Marie Gardavské, Františka Podešvy, Františka Hlavici, Jana Uruby, Stanislava Stanovského a Marty Makovské.
Adolf Kašpar začal na Rusavu jezdit v roce 1912 a o dvacet let později si zde nechal postavit roubenou vilu. Jeho ilustrace doprovodily knihu Rusava, která obec představila širšímu okruhu čtenářů. Malíř Valašska Jan Kobzáň vytvořil sérii sgrafit o osidlování Rusavy i o práci a zábavě horalů.
Ludvík Schneiderka se zaměřoval na místní obyvatele, jejich činnosti, kroje a okolí. Marie Gardavská zpracovávala krojové studie a věnovala se typům moravského lidu; její tvorba zachytila také Rusavany. Marta Makovská malovala zdejší chaloupky, krajiny, květiny a zátiší. Některé z dřevěnic, které známe z jejích obrazů, už v obci nestojí.
Písně, obrazy a předměty z depozitáře
Památník připomíná také kulturní dění, které Rusavu propojovalo s umělci a folkloristy. František Táborský měl obec v oblibě, zval sem umělce a věnoval jí monografii. Spolu s Alfonsem Weissem sesbíral 182 rusavských písní a opatřil je notovým záznamem. Výtvarník a folklorista Stanislav Stanovský, jeden ze zakladatelů souboru Rusava, věnoval muzeu obrazy Tančící pár a Zatčení zbojníka.
V květnu 2025 se při akci Perly a perličky z depozitáře představily například dětské součásti krojů, čepec z Horňácka s krajkovou vsadkou z kopřivových nití, vesty z několika moravských oblastí a náboženské knihy. Nejstarší z vystavených knih byla z roku 1852. Součástí programu byly také historické filmy o Rusavě, mimo jiné záznam svatby z roku 1955.
Kde muzeum najdete
Muzeum nemá pravidelnou celodenní otevírací dobu, prohlídku je proto třeba domluvit v kanceláři obecního úřadu. Obec uvádí telefon 573 392 066 a e-mail obec@rusava.cz; vstupné je podle jejích údajů symbolické. Návštěvu lze spojit s Kašparovou vilou, místní lidovou architekturou nebo evangelickým kostelem svaté Trojice.