Pokud procházíte Starou Rudnou v podhůří Jeseníků, stojí za pozornost také kostel svatého Jana Křtitele. Současná budova pochází z roku 1812, její příběh je však delší a souvisí s náboženskými proměnami, které obec v minulosti zažila. Uvnitř pak návštěvníka čekají nástěnné malby, historické vybavení a neobvyklá podlaha z břidlice.
Dnešní kostel má starší předchůdce
O původu sakrální stavby ve Staré Rudné se dochovaly údaje, které je třeba rozlišovat podle míry jistoty. Podle místních historických informací zde mohl už ve 13. století stát dřevěný kostel. Jde však pouze o hypotézu, nikoli o bezpečně doložený fakt.
Za pravděpodobného předchůdce dnešního kostela bývá považována také stavba z roku 1581. Patrně šlo o protestantský Dům Páně. V 17. století následovala v kraji rekatolizace a roku 1624 museli podle místního historického přehledu odejít protestantští pastoři. Kostel tak připomíná nejen vývoj obce, ale také změnu její náboženské identity.
Co uvidíte uvnitř
Podoba interiéru souvisí především s obnovou z roku 1894. Tehdy dostaly hlavní oltář a kazatelna nové sochy. Epištolní oltář byl doplněn obrazem se zjevením Panny Marie a novou výmalbu měl vytvořit malíř Paul Assmann.
Nad hlavním oltářem je umístěn obraz ochránců kostela, který je připisován vídeňskému malíři L. Kupelwieserovi. Výzdoba proto nepůsobí jako soubor náhodně přidaných prvků. Setkává se tu starší stavba s úpravami z 19. století, oltáři, kazatelnou a malbami, které společně utvářejí charakter celého prostoru.
Detail, který není na první pohled samozřejmý
Jedním z nejzajímavějších prvků je břidlicová podlaha. Ve srovnání s obrazy nebo nástěnnou výmalbou může zpočátku zůstat stranou pozornosti, právě ona však interiéru dodává osobitost. Připomíná také, že historickou hodnotu stavby netvoří jen oltáře a umělecká díla, ale i materiály použité v jejích praktických částech.
Břidlice zapadá do rázu Jeseníků a odlišuje rudenský kostel od řady jiných venkovských chrámů. Při prohlídce se proto vyplatí všímat si celého prostoru, nejen hlavní oltářní výzdoby.
Stará Rudná a minulost spojená s hornictvím
Stará Rudná je historickým jádrem dnešní obce Rudná pod Pradědem. Vývoj obce se spojuje s těžbou zlata a první písemná zmínka pochází z roku 1377. Samotný kostel nelze bez dalšího pramene přímo označit za doklad konkrétní těžební činnosti. V širším příběhu místa ale představuje svědka dlouhého vývoje obce, který ovlivnilo hornictví i proměny víry.
Návštěvu kostela lze spojit s procházkou Starou Rudnou a poznáváním okolní jesenické krajiny. Zajímavost památky nespočívá v okázalosti, ale ve vrstvách, které se v ní zachovaly: od nejistě doložených starších počátků přes protestantskou minulost až po katolickou obnovu, výmalbu z 19. století a břidlicovou podlahu.
Otevírací režim není pravidelně uveden
Kostel je uváděn jako turistický cíl v obci Rudná pod Pradědem, pravidelné návštěvní hodiny ani režim prohlídek však nejsou spolehlivě doloženy. Možnost otevření interiéru proto řeší Římskokatolická farnost Rudná pod Pradědem.