Rudický větrný mlýn najdete v jihovýchodní části obce na návrší Tumperk. Zděná válcová stavba holandského typu vznikla v roce 1865 a měří přibližně 7,5 metru. Dnes je v ní muzeum a informační centrum, které propojuje historii místního mlynářství, těžby železné rudy, mineralogie a speleologie.
Stavbu si nechali postavit manželé Matěj a Františka Ševčíkovi. U země dosahuje tloušťka zdiva asi 135 centimetrů. Ve 20. století mlýn několikrát prošel opravami a v roce 1929 byl jeho provoz převeden na elektrický pohon. Po roce 1945 pak zaniklo mlynářské právo a původní účel objektu postupně nahradilo muzeum.
Co uvidíte uvnitř mlýna
Muzejní expozice se v budově otevřela v roce 1994 především díky aktivitě rudických jeskyňářů. Objekt patří obci a je památkově chráněný. Prohlídka s průvodcem vede přízemím a dvěma patry, přičemž každé z nich se zaměřuje na jinou část historie Rudice a jejího okolí.
V úvodní části se návštěvníci seznámí s dějinami větrných mlýnů. Místnost průvodce přibližuje také život v Rudici na přelomu 19. a 20. století. Technická památka tak dostává širší kontext: vývoj obce ovlivňovalo zemědělství, dobývání surovin i jejich zpracování.
Součástí přízemí je zhruba desetiminutová 3D projekce. Ukazuje prostory jeskynního systému Rudického propadání, do nichž se při běžné procházce nedostanete. Podzemí tak můžete poznat alespoň prostřednictvím projekce ještě předtím, než vyrazíte do okolní krajiny.
Minerály a železářství v prvním patře
První patro se věnuje geologii a mineralogii. K nejzajímavějším exponátům patří rudické geody a barevné odrůdy křemenů. Sbírku doplňují další minerály, zkameněliny a ukázky takzvaných rudických vrstev. Významnou část exponátů shromáždil rudický rodák Alfons Matuška.
Expozice připomíná také olomučanskou keramiku, známé Olomučanské koblížky a výsledky archeologických výzkumů. Minerály přitom nejsou vystavené izolovaně. Navazují na dlouhou tradici těžby a zpracování železné rudy, která je s Rudicí spojená po staletí. Vznik obce je doložen nejpozději k roku 1247 a muzeum ukazuje, jak místní horniny, těžba a rozvoj obce souvisely.
Jeskyně, propast a práce speleologů
Druhé patro zavede návštěvníky do světa speleologie. Expozice se zaměřuje na výzkum jeskyní, práci jeskyňářů i zahraniční expedice, kterých se účastnili rud ičtí speleologové. Barevné fotografie přibližují prostory, které jsou jinak dostupné hlavně odborníkům a zkušeným průzkumníkům.
Jeskynní systém Rudické propadání–Býčí skála měří více než 12 kilometrů a patří k nejdelším v České republice. Jedovnický potok u Rudického propadání mizí pod zemí a jeho podzemní trasa pokračuje až k Býčí skále v Josefovském údolí. Samotné Rudické propadání je podle údajů obce spojené také s nejhlubší suchou propastí v České republice, která dosahuje hloubky 153 metrů.
Z mlýna pěšky ke skalám a vodě
Po prohlídce lze pokračovat venku. V bezprostředním okolí mlýna vznikl geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. Najdete tu také ukázku šachty, v níž se dobývala železná ruda, a tavicí pec z 10. až 11. století. Venkovní areál tak rozšiřuje témata, která představuje muzeum uvnitř.
Od větrného mlýna vede naučná stezka se třinácti informačními panely. Trasa prochází údolím Kolíbek k Rudickému propadání a potom pokračuje podél Jedovnického potoka k rybníku Olšovec. Během jednoho výletu tak můžete spojit návštěvu technické památky s geologií, historií železářství a krajinou Moravského krasu.
Muzeum je přístupné pouze v rámci prohlídky s průvodcem. V hlavní sezoně bývá otevřeno denně kromě pondělí, mimo sezonu je provoz omezený. Informační centrum nabízí také suvenýry, mapy, publikace, občerstvení a sociální zařízení.