Jedovnický potok se u Rudického propadání noří do skalního otvoru a pod zemí pokračuje směrem k Býčí skále. Voda tu mizí v jeskyni místem, kterým lze projít. Podzemní systém Rudické propadání–Býčí skála měří přibližně 12 až 13 kilometrů a patří k nejdelším v Česku. Jeho běžná návštěva ale není součástí pěšího výletu; speleologické výpravy se pořádají samostatně a předem.
Začátek výletu u větrného mlýna
Na vrchu Tumperk stojí kamenný větrný mlýn holandského typu, který nechali v roce 1865 postavit manželé Matěj a Františka Ševčíkovi. Stavba je vysoká asi 7,5 metru a její kruhové zdi mají u paty tloušťku zhruba 135 centimetrů.
Mlýn mlel do poloviny 20. století. Bouře v roce 1925 zničila jeho lopatky, v roce 1929 byl upraven na elektrický pohon a provoz ukončila v roce 1940 protektorátní správa. Po letech chátrání se o objekt začali starat manželé Vaverkovi z Brna. Rozsáhlá oprava proběhla v zimě 2011 až 2012 a dnes v mlýně sídlí muzeum.
Expozice, otevřená v roce 1994, spojuje témata spjatá s obcí: speleologii, mineralogii, hornictví, hutnictví i místní historii. Mezi vystavenými předměty jsou rudické geody, minerály, zkameněliny, ukázky rudických vrstev, olomučanská keramika a archeologické nálezy z okolí Rudického propadání. Připomíná také středověkou osadu Bystřec a ukazuje podobu tehdejšího bydlení.
Část věnovaná průzkumu podzemí a zahraničním expedicím přibližuje i spolupráci místních jeskyňářů. Asi desetiminutová 3D projekce zavede návštěvníky do míst, kam se běžně nedostanou. Muzeum se prohlíží s průvodcem a jeho provoz je sezonní.
Geopark a stopy hornické minulosti
Venkovní geopark hned u mlýna představuje horniny z Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. Součástí jsou také ukázka šachty, v níž se dobývala železná ruda, a rekonstrukce tavicí pece z 10. až 11. století.
Rudice se v písemných pramenech objevuje už roku 1247. Významnou roli v jejím vývoji mělo dobývání železné rudy, hutnictví i těžba dalších surovin. V 18. a 19. století zde fungovaly například hutě Starohraběcí, Mariánská, Klamovka, Františka a Hugo. Pozůstatky někdejší činnosti jsou v okolí patrné jako menší lomy, jezírka a terénní prohlubně.
Kolíbky a ponor Jedovnického potoka
Od mlýna se dá pokračovat ke Kolíbkám, vápencovým skalám obklopeným teplomilnou vegetací. Místo má i archeologický význam: byly tu objeveny stopy po lovcích koní a sobů z období magdalénienu. Kolíbky se objevily také ve filmových a televizních záběrech, mimo jiné v pohádce Sedmero krkavců.
Dalším cílem je národní přírodní památka Rudické propadání. Chráněné území zahrnuje závěr slepého Jedovnického údolí, krasové jevy na povrchu i pod zemí, cennou vegetaci, zimoviště netopýrů a archeologické naleziště. U ponoru lze sledovat, jak potok mizí ve skalním otvoru.
Seč a další místa v okolí
Bývalý lom Seč, dnes přírodní památka Rudice-Seč, ukrývá spodnokřídové rudické vrstvy, geologické deprese, křemenné geody, fosilie, jurské rohovce i limonitové konkrece s příměsí hematitu. V periodických tůních, na písčinách a v mělkých půdách žijí a rostou zajímavé druhy, například plavuň vidlačka a kuňka obecná. Jde o geologicky i přírodně cennou lokalitu, nikoli o místo určené k volnému sběru minerálů.
Výlet lze rozšířit o jezírko U kapličky, kapličku svatého Antonína, březovou alej nebo kapli svaté Barbory. Ta byla požehnána v roce 2002 a připomíná patronku obce, horníků i jeskyňářů.
Naučná stezka od větrného mlýna přes Kolíbky a Rudické propadání k jedovnickému rybníku Olšovec měří přibližně sedm kilometrů a má třináct informačních panelů. Stezka Rudické doly je dlouhá asi pět kilometrů a vede po místech spojených s někdejší těžbou; její stav nemusí být všude ideální. Rudice mohou být také výchozím bodem k Jedovnicím, Křtinám a dalším místům Moravského krasu. U mlýna v sezoně funguje turistické informační centrum s mapami, občerstvením a zázemím, v místním informačním centru je také pohádková kancelář Království šneka Krasíka.