Výlet ve Rtyni v Podkrkonoší může začít u kostela sv. Jana Křtitele, kde stojí dřevěná zvonice stará více než čtyři století. Dendrochronologický průzkum datuje její vznik do let 1592 až 1594. Polygonální stavba je celá ze dřeva; trámy drží pohromadě dřevěné hřeby a konstrukci doplňuje takzvaný plovoucí čep. Díky němu se zvonice může při nepříznivém počasí lehce pohybovat, aniž by tím ztratila stabilitu.
Zvonice, označovaná jako rtyňský typ, je neobvyklá nejen vzhledem. Podle městského muzea se v Česku ani v Evropě nepodařilo najít stavbu se stejnou podobou a konstrukcí. V jejím zvonovém patře visí tři zvony: nejstarší z roku 1471, další z let 1545 a 1644. Mezi lety 2014 a 2019 prošla rozsáhlou opravou, při níž se obnovila konstrukce, vyměnily poškozené části dřeva a opravila šindelová střecha. Prohlídky navazují na provoz městského muzea.
Hornictví a povstání v městském muzeu
Muzeum sídlí v bývalé rychetské konírně a působí zde od roku 1975. Vzniklo při příležitosti dvoustého výročí selského povstání z roku 1775, jehož dějiny jsou jedním z důležitých témat expozic. Muzejní tradice ve městě přitom sahá ještě dál, až do roku 1936.
Hornická expozice sleduje těžbu uhlí a rud v Jestřebích horách od roku 1590 do ukončení dolování v roce 1990. K vidění jsou hornické uniformy a nástroje, minerály, důlní mapy, měřičské pomůcky i vývojová řada důlních lamp. Součástí výstavy jsou také historické hornické prapory, jejichž prezentace byla v poslední době modernizována.
Příběh povstání přibližuje osobnost rtyňského rychtáře Antonína Nývlta–Rychetského, jednoho z vůdců selského guberna. Před muzeem stojí socha Rebela. Nedaleko se zachovala roubená chalupa čp. 53 s obytnou částí a dýmnou jizbou datovanou do roku 1547. Muzeum ji charakterizuje jako nejstarší dochovanou venkovskou stavbu svého druhu v Čechách.
Naučná stezka mezi pozůstatky dolů
Hornickou minulost lze poznávat také přímo v terénu. Naučná stezka po hornických památkách Jestřebích hor měří přibližně 12 kilometrů, začíná i končí u muzea a její převýšení činí kolem 230 metrů. Vede po značených trasách i lesními úseky. Informační tabule ukazují místa, kde se po staletí hloubily štoly a šachty a kde zůstaly propadliny či haldy hlušiny. V lesních pasážích se hodí pevná obuv.
Výlet je možné rozšířit o dřevěnou vyhlídkovou věž na jižním okraji města. Osm metrů vysoká stavba nabízí výhled na Rtyni, Úpici, Krkonoše a Jestřebí hory; v záběru je také kostel se zvonicí.
Z Odolova na Žaltman a k bunkrům
Z Rtyně se dá pokračovat přes Odolov na Žaltman, nejvyšší vrchol Jestřebích hor s nadmořskou výškou 739 metrů. Tamní rozhledna je podle regionálního turistického svazku celoročně volně přístupná. Na Žaltman vedou také trasy z Malých Svatoňovic a Radvanic.
Odolov připomíná zdejší těžbu černého uhlí, která trvala téměř čtyři století, i předválečné československé opevnění. Pěchotní srub T-S 27 Nad vesnicí se v některých termínech otevírá s historickou expozicí. V blízkosti stojí také srub T-S 28 a několik řopíků; interiéry nejsou přístupné trvale.
Dalším cílem v širším okolí je hrad Vízmburk, který leží na ostrohu nad Úpou v katastru Havlovic. Raně gotický hrad zanikl po husitských válkách pod nánosy lesa a znovu ho odkryl archeologický výzkum ve druhé polovině 20. století. Pěší i cyklistické trasy ho propojují s Rtyní, Havlovicemi, Odolovem, Jívkou, Malými Svatoňovicemi a Úpicí.
Kaplička, sad a informace k návštěvě
Nad městem stojí kaplička z roku 1679, odkud je výhled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu. Historický sad připomíná také novější ovocná alej v někdejší Zádušní ulici. Navazuje na naučnou stezku v Lipkách a doplňují ji informační a interaktivní panely.
Městské muzeum a turistické informační centrum najdete v ulici Pod Rychtou, respektive na adrese Kostelecká 141. Otevírací doba a ceny se mění podle sezony a aktuálních oprav; tomu se může přizpůsobit také možnost prohlídky zvonice.