Od starých hornických praporů přes důlní lampy až po nástroje z každodenního života — Městské muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší skládá místní dějiny z různých podob práce a života. Jeho expozice se věnují hornictví v Jestřebích horách, selskému povstání roku 1775 i tomu, jak se žilo na přelomu 18. a 19. století. Část příběhu pak pokračuje za zdmi muzea, v krajině poznamenané těžbou.
Od školní místnosti k Památníku 1775
Muzejní sbírky se začaly formovat v roce 1936. Padesátičlenný spolek tehdy vedl učitel Antonín Vorlický a první předměty byly uložené v jedné místnosti obecné školy. Při pozdějším stěhování a kvůli nevhodnému zacházení se část původní kolekce ztratila, několik tematických celků ale místní minulost připomíná dodnes.
Muzeum dnes najdete v budově někdejší rychetské konírny, kterou přestavěli na Památník 1775. Ten se otevřel roku 1975, přesně dvě století po selském povstání, jež patří k důležitým kapitolám historie Rtyně.
Světnice, povstání i méně známé kapitoly
Etnografická expozice přibližuje podobu města a každodenní život jeho obyvatel na konci 18. a počátku 19. století. Selská světnice, nástroje a běžné předměty dávají událostem roku 1775 konkrétnější rámec. Samostatná část vysvětluje příčiny a průběh povstání a představuje také rtyňského rychtáře Antonína Nývlta–Rychetského, vůdce selského gubernia.
Novější část výstavy obrací pozornost k místním spolkům a k nápravně-pracovnímu táboru na Tmavém dole. Vedle selského povstání a hornictví tak muzeum zachycuje i další zkušenosti, které utvářely život v regionu.
Hornictví od lamp po koncert ve Vídni
Největší expozice se věnuje těžbě uhlí a rud v Jestřebích horách. Vznikla v roce 1992 a její časový záběr sahá od roku 1590 do roku 1990; nejde přitom o tvrzení, že se v celém tomto období těžilo nepřetržitě. K vidění jsou hornické uniformy a nástroje, minerály, důlní mapy i měřicí pomůcky.
Vývoj práce pod zemí dokládá soubor důlních lamp, mezi vystavenými předměty nechybějí ani hornické prapory z let 1828 až 1842. Hornické prostředí zachytil na kresbách akademický malíř Oldřich Jirka. Expozice připomíná také hudební tradici spojenou s dolováním: Knížecí hornická hudba vznikla roku 1845 a v roce 1873 koncertovala ve Vídni. Rozvoj hornictví totiž provázel i růst místních hudebních skupin.
Hornické stopy vedou také do krajiny
Na muzejní vyprávění lze navázat v Jestřebích horách, kde se dochovaly památky spojené s těžbou a vede značená naučná stezka. Expozice tak dostává pokračování v místech, jejichž podobu utvářela práce v dolech.
V budově na adrese Kostelecká 141 sídlí také turistické informační centrum. Zajišťuje mimo jiné prohlídky dřevěné zvonice u kostela sv. Jana Křtitele. Muzeum má sezonní otevírací režim, který se může měnit.