Lípu svobody najdete v rtyňské lokalitě Lipka, naproti hřbitovu a zvonici. Stojí poblíž kostela, v místě, které školní kronika spojuje s názvem Na lískách. Při procházce obcí může být nenápadným zastavením s příběhem, který se díky dobovým zápisům dochoval v konkrétních detailech.
Slavnost v dubnu 1919
V neděli 13. dubna 1919 se u výsadby sešli žáci, učitelský sbor, představitelé obce i další obyvatelé. Akci uspořádali místní Sokolové jako připomínku vzniku samostatného Československa. Po projevu Břetislava Kavana zasadil lípu Antonín Vorlický.
O události se dochoval zápis ve školní kronice, která zachytila i jména lidí zapojených do slavnosti. Díky tomu nejde jen o památný strom s datem výsadby: lze si představit také veřejné setkání, na němž se potkali školáci, učitelé, obec i členové Sokola.
Místo dalších obecních slavností
Lípa měla pro Rtyňské význam i v dalších letech. Obecní kronika připomíná, že se u ní konaly různé slavnosti. Záznamy však neuvádějí, jak často se setkání pořádala.
Při stém výročí vzniku Československa v roce 2018 město plánovalo vzpomínkovou akci na 28. října a výsadbu dalšího Stromu svobody 2018. Šlo o tehdy oznámený záměr, nikoli doklad toho, že se u lípy dnes koná pravidelná slavnost. Rtyně také přihlásila strom do ankety Strom roku, jeho konečné umístění ale není spolehlivě doloženo.
Nejmladší z rtyňských lip
Místní zpravodaj v roce 2021 označil strom za nejmladší, ale nejpamátnější z rtyňských lip. Uvedl také obvod kmene 237 centimetrů; protože k číslu nepřipojil datum ani způsob měření, jde o údaj vztahující se k roku 2021, nikoli o současnou hodnotu.
Lípa nemá návštěvnické zázemí ani jednoznačně určenou adresu a nejsou u ní uvedeny otevírací hodiny či zvláštní zařízení pro návštěvníky. Její význam spočívá především v příběhu, který zachovala školní a obecní kronika.