Kryštofovy kameny, někdy označované také jako Kryštofova skála, leží přibližně kilometr východně od středu Odolova na hřebeni Jestřebích hor. Z Odolova k nim vede zeleně značená turistická trasa a lokalita může být zajímavou zastávkou při procházce zdejší krajinou.
Tři skalní skupiny mezi stromy
Na místě se nacházejí tři skupiny skalních výchozů, které se odborně označují jako tory. Nejvyšší z nich měří asi deset metrů. Kryštofovy kameny proto nepůsobí jako rozsáhlé skalní město, ale spíše jako několik nápadnějších skal rozptýlených ve vrcholové části lesního hřbetu.
Horniny mají převážně světle šedou barvu s růžovým až fialovým nádechem. Jde o arkózy, známé také jako žaltmanské arkózy, které patří ke spodní části jíveckých vrstev neboli odolovskému souvrství. V některých místech se střídají se slepenci a valounovými vrstvami. Právě v těchto horninách se zachovaly zkamenělé kmeny.
Co po sobě zanechal karbonský les
Araukarity na Kryštofových kamenech nepředstavují celé zachované stromy. Jde především o silicifikované části kmenů uložené v arkózách a slepencích. Původní dřevní hmota byla postupně nahrazena oxidem křemičitým, takže se zachovala struktura dřeva, zatímco samotný materiál se proměnil v tvrdou křemennou horninu.
Tato kombinace zkamenělého dřeva a karbonských sedimentů dokládá dávný vývoj Jestřebích hor. Oblast tvoří prvohorní horniny a v širším okolí se připomíná také hornická minulost spojená s odolovským a žacléřským souvrstvím a slojemi černého uhlí.
Trasa z Odolova
Nejjednodušší přístup začíná v Odolově, místní části Malých Svatoňovic. Od silnice je lokalita vzdálená více než 250 metrů a dál se pokračuje po schůdné lesní cestě. Při hledání v mapě pomůže název Kryštofovy kameny nebo GPS souřadnice. Místo nemá běžnou poštovní adresu a ve starších mapách bývalo zakresleno nepřesně.
Přístupová trasa vede z Odolova, samotná geologická lokalita však administrativně spadá do katastrálního území Rtyně v Podkrkonoší. Po zelené značce lze pokračovat směrem na Švédský vrch a v okolí spojit skalní zastávku s připomínkami československého předválečného opevnění.
Skály bez suvenýrů
Kryštofovy kameny mají vědecký i vzdělávací význam, jejich zachované araukarity však nejsou početné. V minulosti lidé ze skal odlamovali bloky zkamenělého dřeva, takže dnes nelze očekávat souvislé vrstvy výrazných fosilních kmenů.
Z výchozů proto není vhodné nic odlamovat ani odnášet a při návštěvě je potřeba zůstat na značené cestě. Kryštofovy kameny tak zůstávají drobnou geologickou lokalitou na hřebeni Jestřebích hor, v jehož okolí se potkává prvohorní minulost, hornická historie a pozůstatky předválečného opevnění.