Ostrožna nad levým břehem Vltavy nabízí výhledy do údolí i možnost projít se místem, které hrálo významnou roli v raných českých dějinách. Levý Hradec leží v žalovské části Roztok, zhruba deset kilometrů od severního okraje Prahy. Kolem hradiště vede naučná stezka dlouhá přibližně 800 metrů s osmi zastaveními, která přibližují jeho archeologii i okolní krajinu.
Výlet na hradiště a ke kostelu
Na Levý Hradec lze dojet vlakem z Masarykova nádraží do stanice Roztoky-Žalov nebo příměstským autobusem z Dejvické. Hlavním cílem je kostel svatého Klimenta, jehož dnešní podoba vznikala v několika obdobích. Prohlídky se obvykle pořádají o víkendech od května do září.
Pod podlahou kostela se nacházejí základy rotundy. Není však jisté, zda šlo přímo o stavbu, kterou podle tradice nechal vybudovat kníže Bořivoj, ani zda byla původní stavba kamenná, nebo dřevěná. Levý Hradec proto nelze bez výhrad označit za místo prvního křesťanského kostela v Čechách, jeho význam pro počátky zdejšího křesťanství je ale nepochybný.
Od dávného osídlení k přemyslovskému centru
Výhodná poloha ostrožny poskytovala přirozenou ochranu a umožňovala kontrolovat okolí. Hradiště zaujímalo asi 6,4 hektaru a jeho opevnění měřilo přibližně 1,5 kilometru. Tvořily je akropole a předhradí, oddělené roklí Vykouš; obě části měly vlastní opevnění.
Osídlení sahá mnohem dál než do přemyslovské doby. Archeologické nálezy dokládají využívání místa už v neolitu a pokračování osídlení v eneolitu, době bronzové, halštatské i laténské a v dalších etapách středověku. Hradiště tedy existovalo ještě před Bořivojem I., prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem.
Podle historické tradice nechal Bořivoj po křtu na Moravě na Hradci založit kostel zasvěcený svatému Klimentovi. Jeho vznik se obvykle klade do let 882 až 884, případně obecněji kolem roku 883. Levý Hradec se tak pojí s počátky christianizace Čech i s prvními kroky přemyslovské moci.
Kostel s románskými i barokními stopami
Současný kostel není původní raně středověkou stavbou. V průběhu času prošel gotickými a renesančními úpravami, v 17. století získal obdélnou barokní loď a roku 1656 k němu přibyla zvonice. Původní rotunda byla podle uváděných údajů odstraněna v letech 1673 až 1684.
Interiér přesto uchovává řadu starších prvků: románskou mensu hlavního oltáře, zazděné románské okno, figurální náhrobky i nástěnné malby v presbytáři. Památkový popis zmiňuje románské malby s výjevy z legendy svatého Klimenta. Na barokním obrazu světce je v pozadí zachycen také Levý Hradec.
Význam místa dokládá i událost z 19. února 982. Podle historické tradice zde byl Vojtěch ze slavníkovského rodu zvolen druhým pražským biskupem a prvním biskupem českého původu.
Proměny významu a poutní tradice
Po vybudování mocenského centra na Pražském hradě důležitost Levého Hradce postupně slábla. Ještě listiny z let 1221 a 1233 však potvrzují, že tu působili královští úředníci. V roce 1233 byl Hradec předán ženskému benediktinskému klášteru u svatého Jiří na Pražském hradě.
V 19. století vzrostl odborný zájem o lokalitu. Významné archeologické výzkumy zde vedl Ivan Borkovský v letech 1939 až 1941 a znovu v období 1947 až 1955. Navázali na něj další archeologové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Středočeského muzea. Levý Hradec je dnes národní kulturní památkou a územím s archeologickými nálezy první kategorie.
Poutě se tu konaly přibližně od roku 1870. Druhá světová válka tradici přerušila, po poválečném období se však obnovila. S Levým Hradcem je v roce 2026 spojen 45. ročník Cyrilometodějské etapové pěší pouti na Velehrad.
Výlet lze spojit s procházkou přes Roztoky, návštěvou Středočeského muzea nebo multimediální archeologické expozice Archevita.