Volárka nepatří k místům, za nimiž by se vyplatilo vyrážet přes celou republiku. Pokud ale procházíte po hřebeni Radhoště, může nenápadná jeskyně zpestřit cestu. Leží přibližně 20 metrů od turistického chodníku, pod sjezdovkou, a její vstup se snadno přehlédne.
Malá puklina v pískovcovém masivu
Jeskyně se v různých materiálech objevuje jako Volárka, Volářka nebo Velká Volářka. Jde o krátkou pseudokrasovou dutinu, jejíž průlezné části mají dohromady zhruba 18 metrů. Vstupní jáma je hluboká asi tři metry.
Na rozdíl od klasických krasových jeskyní nevznikla rozpouštěním vápence. V Beskydech podobné prostory souvisejí především s rozvolňováním hornin, pohybem skalních bloků a vrstev pískovcového masivu. Volárka tak představuje spíše přirozenou skalní rozsedlinu než rozsáhlé podzemí s dlouhými chodbami.
Od turistické trasy k ní vede krátká a málo výrazná vyšlapaná odbočka. Po sestupu se prostor rozděluje: jedna chodba pokračuje do malé místnosti, druhá po několika metrech končí závalem. Právě malý rozsah a přirozený, neupravený charakter dělají z Volárky doplněk horské túry, ne samostatný výletní cíl.
Jeskyně spojená s Radegastem
Radhošť má v místních pověstech odedávna spojení s pohanským bohem Radegastem. Známé vyprávění říká, že Cyril a Metoděj zdejší modlu odstranili a pohanští kněží ji potom ukryli v podzemí hory. Jde o součást folkloru, nikoli o historicky doloženou událost.
Jedna z pověstí vysvětluje také samotné jméno Volárky. Dutá socha Radegasta v ní měla ukrývat kněze, který z nitra odpovídal lidem přicházejícím s dary. Od tohoto volání měl být odvozen název jeskyně. Pro příběh má dutina působivou atmosféru, neexistuje však důkaz, že se v ní skutečně nacházela socha nebo jiné historické předměty.
Podzemní spojení zůstává legendou
Okolí Radhoště je bohaté na rozsedliny a další pseudokrasové jeskyně. Nejznámější je Cyrilka u Pusteven, která je označována za nejdelší pseudokrasovou jeskyni na Moravě. V minulosti se objevovaly domněnky, že by Volárka mohla být s Cyrilikou pod zemí propojena.
Mezi oběma místy jsou ale přibližně čtyři kilometry a přímé spojení se spolehlivě nepotvrdilo. Lidová vyprávění navíc podzemní svět často zvětšovala. Mluvilo se o chodbách z Pusteven až na Radhošť nebo o podzemní cestě dost široké pro koňský povoz. Skutečná Volárka je přitom krátká, místy zavalená a její průchodnost mohou ovlivnit pohyby skalních bloků nebo sesuvy.
Volný vstup neznamená bezpečnou atrakci
Jeskyně nemá upravený vstup, osvětlení ani prohlídkovou trasu. Sestup do vstupní jámy je kolmý a případný vstup do podzemí vyžaduje odpovídající vybavení i zkušenost. Za mokra mohou být kameny kluzké a prostor pod jámou není dobře přehledný.
Do jeskyně není vhodné zasahovat, odstraňovat kameny, rozšiřovat vstup ani se pokoušet pronikat do úzkých či zavalených částí. Volárku je proto rozumné vnímat jako nenápadný bod během hřebenové túry v okolí Radhoště. Výlet lze spojit s cestou mezi Radhoštěm, Pustevnami a Rožnovem pod Radhoštěm, se sochou Radegasta nebo s kaplí Cyrila a Metoděje. V registru jeskyní je lokalita administrativně vedena pod Rožnovem pod Radhoštěm ve Zlínském kraji.