V sobotu 26. září 2026 se Valašská dědina v Rožnově pod Radhoštěm promění v hospodářství, které se připravuje na zimu. Program Podzim na poli a v chalupě potrvá od 9 do 17 hodin a ukáže práce, bez nichž se dříve žádná valašská domácnost před příchodem mrazů neobešla.
Valašská dědina nabídne víc než procházku mezi roubenkami
Největší areál Valašského muzea v přírodě napodobuje vesnice rozeseté na beskydských svazích. Mezi dřevěnými usedlostmi jsou stodoly, chlévy a ovčíny, ale také škola, kostel, hospoda, kovárna, kolárna nebo větrný mlýn.
Řada staveb jsou originály přenesené z původních míst. Celek zachycuje podobu valašského venkova od konce 18. století do 50. let 20. století. Muzeum funguje jako živé muzeum, takže se návštěvníci setkávají nejen s lidovou architekturou, ale také s tehdejším hospodařením, řemesly, vařením, zvyky a společenským životem.
Co se na podzim sklízelo a ukládalo
Hlavní podzimní práce začínaly na polích. Brambory, kterým se na Valašsku říkalo zemáky, se kopaly nebo vyorávaly obvykle v pozdější části podzimu, někdy až po svátku svatého Václava. Přesný termín závisel na počasí, poloze polí a místních podmínkách. Úroda se třídila už při sklizni: velké kusy byly určeny k jídlu, menší posloužily jako sadba.
Na přelomu září a října dozrávala jablka. Ta nejkvalitnější mířila do sklepů, další se sušila v sušírnách na křížaly a část se lisovala na mošt. Švestky se sušily nebo se z nich vařila povidla. Takové zpracování umožnilo uchovat ovoce i na měsíce, kdy už nebylo co sklízet ze stromů ani zahrad.
Do škopků se krouhalo zelí, které společně s bramborami tvořilo základ jídelníčku až do pozdního jara. V minulých letech muzeum při podobném programu představilo například podlesníky pečené na zelném listu, placky z vařených brambor nebo zemákové šlížky. Tyto pokrmy však nejsou potvrzeným programem pro rok 2026.
Dřevo, ovce a další povinnosti před zimou
Podzimní přípravy pokračovaly i mimo pole. Hospodáři chystali palivové dřevo, řezali dlouhé kusy na polena a skládali je u stavení. Na políčkách se prováděla lehká orba a do sezony patřilo také druhé stříhání ovcí.
V minulých ročnících mohli návštěvníci sledovat vyorávání, sběr a třídění brambor, nakládání zelí, přípravu dřeva nebo mletí mouky ve větrném mlýně. Objevilo se také stříhání ovcí a strouhání šindele. Pro letošní ročník muzeum zatím oznámilo obecně oživené expozice s ukázkami podzimních prací, nikoli přesný seznam jednotlivých činností.
Podzimní práce doprovázela hudba
Hospodářský rok nebyl jen sledem povinností jednotlivých rodin. Na venkově fungovala sousedská výpomoc a při práci se zpívalo. Podzimní programy v minulosti doprovázela hudecká muzika, v jednom z ročníků také gajdoš. Konkrétní účinkující pro 26. září 2026 zatím zveřejněni nejsou.
Ve Valašské dědině se ve stejném termínu uskuteční také setkání věnované fujaře, pastýřskému lidovému nástroji. Naplánované je na 26. a 27. září. Zda budou oba programy organizačně propojené, je potřeba zjistit před cestou.
Muzeum vzniklo před sto lety
Valašské muzeum v přírodě má kořeny v národopisné slavnosti Valašský rok z roku 1925. U jeho zrodu stáli především sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi spolu s rožnovským muzejním spolkem. Valašská dědina se začala budovat později podle záměru z počátku 50. let.
Areál je rozlehlý a místy kopcovitý, takže se hodí pevná obuv. Samostatná prohlídka zabere přibližně dvě hodiny. V září bývá Valašská dědina otevřená každý den od 9 do 17 hodin; vstupné i režim návštěvy se mohou měnit. Program se koná na adrese Palackého 147 v Rožnově pod Radhoštěm.