Ze silnice mezi Rožnou a Zlatkovem může zalesněný vrch Hradisko působit nenápadně. Jeho reliéf a odkryté horniny ale vyprávějí o několika různých obdobích: o možné středověké tvrzi či hradu, těžbě lithných slíd i geologii, která z lokality udělala významné místo pro mineralogy.
Minerály ukryté v pegmatitu
Podloží Hradiska tvoří granitický lithný pegmatit uložený v horninách strážeckého moldanubika, nedaleko jejich styku se svrateckým krystalinikem. Žíla měří přibližně kilometr a na Hradisku dosahuje mocnosti až 35 metrů. Nejlépe ji odkryl zdejší lom; její výchozy pokračují také na nedaleké Borovině.
Mineralogicky je Hradisko nejzajímavější částí tohoto pegmatitového tělesa. Proslavily ho lithné slídy a barevné turmalíny. Starší označení lepidolit dnes zahrnuje několik minerálů, mimo jiné trilithionit a polylithionit. Na Rožné se vyskytují oba, převahu má trilithionit.
Lithné slídy tu vytvářejí lupenité agregáty ve fialových, růžových, broskvových i šedozelených odstínech. K dalším nalezeným minerálům patří elbaity, skoryl, albit, křemen, živce, kasiterit, topaz, beryl, apatity, zirkon a triplit. Některé elbaity mají zonální stavbu a jsou zarostlé v lepidolitu nebo křemeni. Pestrost zdejšího výskytu je důvodem, proč má Hradisko význam pro mineralogii i geologickou výuku.
Lom a stopy po těžbě
Minerály se tu nejen zkoumaly, ale také dobývaly. Lithné slídy měly hospodářský význam a podle obecních podkladů si lokalitu v roce 1858 pronajal roženský velkostatek. Vytěžený lepidolit pak prodával chemickým továrnám v Berlíně a Brně.
V lese lze najít menší lom, odvaly a krátkou štolu. Větší průzkumné štoly jsou zasypané a okolí lomu postupně zarůstá. Nejde tedy o zachovaný průmyslový areál s naučnými popisky: minulost tu připomínají především nerovnosti terénu, kameny na haldách a odkryvy horniny.
Opevněné sídlo, nebo místní tradice?
Název Hradisko odkazuje také k představě středověkého opevnění. Místní a územněplánovací podklady uvádějí, že tu mohlo stát opevněné sídlo, snad tvrz nebo dřevěný hrad chráněný valy a příkopem. Jeho vznik se klade pravděpodobně už do poloviny 13. století.
Existenci ani přesnou podobu sídla však nepotvrzují věrohodné písemné zprávy. Reliéfní stopy proto stojí za pozornost, samy o sobě ale nedokládají, kdy a jaká stavba tu byla. K Hradisku se váže také pověst o štole vedoucí až k Pernštejnu; jde o místní vyprávění, nikoli ověřený historický fakt.
Jak se na Hradisko dostat
Na vrch lze vyrazit z Rožné. Jedna z uváděných tras vede z údolí Nedvědičky údolíčkem Sušírna a dál po odvalech. Druhou možností je lesní cesta od silnice mezi Rožnou a Zlatkovem. Do Rožné se dá podle výletních podkladů pohodlně dostat také vlakem.
Hradisko není upraveným turistickým areálem a kvalitnější minerální ukázky jsou vzácné. V okolí se navíc nacházejí haldy, staré lomové partie i důlní díla. Do štol, jam ani zasypaných podzemních prostor se nevstupuje; bezpečné je držet se na povrchu.