Na adrese Rybova 1 ve Starém Rožmitále se nachází jeden z nejvýraznějších historických kostelů Rožmitálu pod Třemšínem. Chrám Povýšení svatého Kříže v sobě spojuje pozůstatky středověké stavby, barokní přestavbu a silnou hudební tradici spojenou s Jakubem Janem Rybou.
Kostel s kořeny ve 13. století
Starý Rožmitál je nejstarší částí dnešního Rožmitálu pod Třemšínem. Farní kostel zde vznikl před polovinou 13. století a ve 14. století byl po roce 1347 rozšířen do podoby kříže. O jeho gotickém původu svědčí prvky odhalené při opravách, například ostění vysokých hrotitých oken a pozůstatky někdejších opěrných pilířů. Městské materiály uvádějí také gotické portály datované do let 1230 až 1240.
Dnešní vzhled chrámu je ovšem především výsledkem barokní přestavby z let 1729 až 1731. Tehdy byla ke kostelní lodi připojena věž a stavba získala podobu, kterou návštěvníci vnímají dnes. Kostel je součástí širšího památkového areálu s farou, kaplankou, ohradní zdí, vstupní branou a sochou svatého Jana Nepomuckého.
Prostor kolem chrámu býval hřbitovem a jako farní sloužil až do roku 1854. Poté vzniklo nové pohřebiště. K areálu tak patří i příběh místa, které po staletí nebylo jen centrem bohoslužeb, ale také důležitou součástí života zdejší obce.
Varhany spojené s Jakubem Janem Rybou
Největší pozornost přitahují historické varhany z roku 1750. Z podnětu faráře Antonína Platnýře je zhotovil varhanář Martin Paleček z Netolic. O několik desetiletí později k nim usedal Jakub Jan Ryba, který ve Starém Rožmitále působil jako učitel a regenschori, tedy vedoucí chrámové hudby. Na nástroj hrával v letech 1788 až 1815.
Označení Rybovy varhany proto odkazuje na jejich nejslavnějšího hráče, nikoli na dobu vzniku. Jejich význam spočívá vedle stáří také v připomínce období, kdy chrámová hudba patřila k běžnému duchovnímu i společenskému životu obcí.
Po roce 1989 prošel kostel rozsáhlou obnovou. Opravy se dotkly varhan, oltářů, oken, střech i omítek a týkaly se rovněž fary a kaplanky. Při některých prohlídkách bývá součástí návštěvy také ukázka hry na historický nástroj; konkrétní možnosti se mohou měnit podle programu farnosti nebo města.
Místo České mše vánoční
Se Starým Rožmitálem se pojí také Česká mše vánoční, nejslavnější dílo Jakuba Jana Ryby. Podle tradice ji Ryba zkomponoval právě zde v roce 1796. Kostel je spojován nejen se vznikem skladby, ale také s jejími ranými uvedeními. Na jihozápadní stěně chrámu tuto souvislost připomíná pamětní deska odhalená 24. prosince 1990.
Česká mše vánoční podle tradice a městských informací zaznívá ve Starém Rožmitále každoročně při štědrovečerní bohoslužbě. Pravidelná nedělní bohoslužba bývá uváděna na 8:30, zatímco časy prohlídek a jejich průběh se mohou měnit.
Další památky v interiéru i okolí
Uvnitř kostela stojí za pozornost dvě křtitelnice. Kamenná pochází ze 14. století, cínová má na sobě letopočet 1596. Dochoval se také litinový náhrobník z roku 1759. S místem je spojen i Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české, který zde působil v letech 1524 až 1527.
Po stopách Jakuba Jana Ryby lze pokračovat na novém hřbitově ve Starém Rožmitále. Hudebník totiž není pohřben u kostela: jeho ostatky byly roku 1855 přeneseny z někdejšího morového hřbitova právě sem. Návštěva chrámu tak zahrnuje nejen středověkou a barokní architekturu, ale také místa připomínající Rybův život a hudební odkaz.