V Rožmberku nad Vltavou můžete během jedné návštěvy projít někdejší rezidenci šlechtického rodu, vystoupat na hradní věž a nahlédnout do příběhu středověkého stavitelství. Areál nad meandrem řeky původně zahrnoval Dolní i Horní hrad. Stojí na skalnatém ostrohu nad důležitou cestou z Čech přes vyšebrodský průsmyk do horního Podunají.
První písemná zmínka o Rožmberku pochází z roku 1250. Hrad pravděpodobně založil Vok I. z Rožmberka a do roku 1302 patřil k hlavním sídlům tohoto mocného rodu. Po požáru v roce 1522 se areál proměňoval a Horní hrad postupně přestal sloužit svému původnímu účelu. Jeho nejvýraznější dochovanou stopou je okrouhlá věž Jakobínka. Na historii místa se vedle Rožmberků podepsali také Švamberkové a Buquoyové.
Novogotické sály a šlechtické pokoje
Podobu Dolního hradu, jakou návštěvníci znají dnes, výrazně utvářela přestavba z let 1851 až 1857. Jiří Jan Jindřich Buquoy tehdy upravil své sídlo v romantickém novogotickém stylu a zřídil v něm rodové muzeum. Buquoyové získali Rožmberk roku 1620 po konfiskaci majetku Petra ze Švamberka a hrad vlastnili do roku 1945.
Hlavní prohlídkový okruh vede prvním patrem někdejšího muzea. Uvidíte vstupní halu s vyřezávaným dřevěným schodištěm, Křižáckou galerii, zbrojnici, Rytířský sál i obrazovou sbírku. Mezi portréty je také Perchta z Rožmberka, známá jako Bílá paní, jejíž příběh patří k hradním pověstem.
Okruh Soukromé pokoje ukazuje druhé patro a každodennější zázemí Buquoyů kolem poloviny 19. století. Prohlídka vede jídelnou, salonem, hernou a pracovnou a zahrnuje také výstup na Anglickou věž. Z ní je vidět meandrující Vltava i předhůří Šumavy.
Jakobínka: věž s nejasným datem vzniku
Jakobínka stojí v prostoru bývalého Horního hradu. Nejčastěji se vykládá jako bergfrit, tedy okrouhlá věž určená hlavně k obraně a strážní službě, nikoli k pohodlnému bydlení. Její přesné stáří ale není známé: badatelé ji kladou do 14. či 15. století, případně až na počátek 16. století. Jméno Jakobínka se poprvé objevilo v inventáři z roku 1723.
V letech 2013 až 2019 prošla věž obnovou, při níž památkáři využili historické stavební postupy. Pracovali se speciálním dřevěným lešením a funkční replikou středověkého otočného jeřábu. Model připomínající tento náročný experiment si lze prohlédnout uvnitř. Projekt obnovy získal ocenění Europa Nostra.
Na vrchol vede téměř 170 schodů. Jakobínka je přístupná pouze s průvodcem, prohlídka trvá přibližně 40 minut a skupina může mít nejvýše deset lidí. Výstup není bezbariérový a je určen fyzicky zdatným návštěvníkům. Z věže se otevírá pohled na hradní areál a okolní krajinu; přímý výhled na Vltavu nabízí především Anglická věž.
Hrdelní soudnictví i nová výstava
Ve sklepení sídlí Muzeum hrdelního soudnictví. Expozice přibližuje dějiny hrdelního a útrpného práva, práci kata i dobové mučicí nástroje. Připomíná tak i méně reprezentativní stránku hradu jako místa, kde se vykonávala moc a spravedlnost.
Další část areálu tvoří Horní zámek, který vznikl přestavbou někdejšího Horního hradu v 50. a 60. letech 19. století. Po roce 1945 sloužil mimo jiné jako školicí a rekreační středisko České pošty. Národní památkový ústav jej převzal do své správy v prosinci 2025 a připravuje obnovu budov i zahrad.
V sezoně 2026 přibližuje proměny areálu výstava Od hradu k zámku aneb co doba rozdělila, se nyní znovu spojuje. Od 5. července do 1. listopadu představí mobiliář, historické fotografie a plány.
Hrad nad vodáckou trasou
Rožmberk může být samostatným cílem i zastávkou při výletu podél Vltavy. Hrad leží v údolí, jehož charakter vynikne z vyhlídkových míst v areálu, a zároveň tvoří výraznou dominantu vodácké trasy mezi Vyšším Brodem a Rožmberkem.
Hlavní prohlídkový okruh trvá obvykle přibližně 45 minut, Soukromé pokoje asi 40 minut. Také návštěva Jakobínky zabere zhruba 40 minut, ale počítá s náročným výstupem. Otevírací doba i vstupné se během sezony mohou měnit; stejně tak je třeba počítat s omezenou kapacitou věže a termíny prohlídek Horního zámku.