Nový židovský hřbitov najdete zhruba kilometr severozápadně od Rožmberka nad Vltavou, při silnici II/160 směrem na Český Krumlov a nedaleko Studence. Zachovalo se tu přibližně sto náhrobků, kamenná ohradní zeď a původní půdorys areálu. Druhé pohřebiště leželo blíž městu a jeho dějiny sahají nejméně do pozdního středověku.
Starý hřbitov ležel u města
Pozůstatky starého židovského hřbitova se nacházejí jihovýchodně od domu čp. 102. Jeho založení se tradičně datuje před rok 1480, toto datování je však třeba chápat jako údaj uváděný v pramenech, nikoli jako přesně doložený rok. Z někdejšího pohřebiště se nedochoval rozsáhlý areál.
Hřbitov měl význam i za hranicemi Rožmberka. Podle pramenů zde byli až do roku 1863 pohřbíváni také Židé z Lince. Bez dalšího archivního ověření nelze tuto informaci považovat za zcela jistou, ukazuje však na vazby mezi jižními Čechami a Horním Rakouskem, které se v okolí Rožmberka prolínaly.
Nové pohřebiště vzniklo v roce 1883
Starý hřbitov přestal vyhovovat tehdejším hygienickým požadavkům, a proto v roce 1883 vznikl nový. Leží u osady Studenec v katastrálním území Horní Jílovice, které náleží k obci Rožmberk nad Vltavou. Areál má nepravidelný čtyřúhelníkový půdorys a rozlohu přibližně 2 290 metrů čtverečních. Vstup uzavírá novodobá kovová brána.
Hřbitov obepíná kamenná zeď a dochovalo se na něm zhruba sto náhrobků. Součástí areálu bývala také márnice. Letecké snímky zachycují, že v roce 1967 ještě stála spolu s původním ohrazením. Přibližně kolem roku 1970 márnici odstranili a část zdi zanikla, čímž se plocha hřbitova zmenšila.
Jak pohřebiště poznat při cestě krajem
Nový hřbitov sloužil přibližně do roku 1950, poté zůstal opuštěný. Při cestě mezi Rožmberkem a Českým Krumlovem jej lze hledat u silnice II/160 poblíž odbočky ke Studenci. Starý hřbitov se nachází blíže městu, jihovýchodně od domu čp. 102. Pro pohřebiště není uveden jednotný aktuální návštěvní řád ani otevírací doba.
Obě místa doplňují historický obraz Rožmberka, v němž nechybí hrad ani kostel svatého Mikuláše. Náhrobky připomínají obyvatele někdejší židovské komunity a širší kulturní i obchodní prostor, jehož součástí město bylo. Při návštěvě je třeba respektovat pietní charakter areálu, nic nepřemisťovat a zachovat na místě klid.