Osmiboký komín nad černou kuchyní patří k nejvýraznějším pozůstatkům hradu Roupov. Jeho štíhlý tvar vystupuje nad hradní zdivo a odlišuje zříceninu od řady dalších historických sídel. Areál leží na okraji stejnojmenné obce v okrese Plzeň-jih a zahrnuje zbytky paláce, opevnění, bašt, věže, příkopu i hospodářských staveb.
Černá kuchyně pod osmibokým komínem
V hradní kuchyni se vařilo na otevřeném ohni. Kouř nejprve odváděl dymník a poté vysoký komín, který se částečně opírá o obvodovou zeď. Samotný kuchyňský prostor měl čtverhranný půdorys, byl postavený z cihel a uzavírala jej osmiboká jehlancová klenba.
Památkový popis řadí vznik této části do 16. století. Odborné výklady ji zasazují do přechodu mezi pozdní gotikou a renesancí, přibližně na přelom 15. a 16. století. Prostor severní bašty zřejmě nebyl dokončen podle původního záměru: zůstal bez omítek i konečné úpravy podlahy a některé plánované prvky se neuskutečnily.
Stopy rozsáhlého šlechtického sídla
Počátky hradu sahají do 13. století. Ve 14. století prošel výraznou přestavbou pro Něpra z Roupova a stavební změny pokračovaly v pozdně gotickém i renesančním období. Významné práce se uskutečnily také v letech 1380 až 1393 a 1595 až 1598. Obranný hrad se postupně měnil v pohodlnější a reprezentativnější sídlo, které mělo vedle obytných prostor také hospodářské zázemí.
V areálu se zachovalo obvodové zdivo paláce, opevnění východního předhradí se dvěma baštami i torzo vstupního křídla s první bránou. K dalším pozůstatkům patří válcová věž, příkop a hospodářské budovy včetně sýpky. Jednotlivé části už netvoří ucelený hrad, společně ale dokládají rozsah někdejšího sídla. Hradní vrch je součástí přírodního parku, v němž rostou také cenné tisy červené.
Od opuštění k zřícenině
Na počátku 18. století byl Roupov připojen k panství Červené Poříčí. Po roce 1716 hrad chátral a jeho zdivo se postupně rozebíralo a používalo jako stavební materiál. Označení zřícenina se pro něj používá od roku 1817. Právě využívání kamene pomáhá vysvětlit, proč se z původního sídla zachovaly jen některé zdi, věžové a provozní části.
Hrad je v soukromých rukou. Po pozemkové reformě po roce 1919 jej i s okolím koupil vyslanec České republiky v Rusku. Podle památkových údajů zůstal areál v rukou jeho rodiny až do konce komunistické vlády.
Přístup do areálu
Starší turistické údaje uváděly, že zřícenina je volně přístupná a bez vstupného. Obec Roupov však oznámila uzavření hradních zřícenin od 1. července 2025 až do odvolání. Pokud je areál přístupný, lze si pozůstatky prohlédnout při nenáročné procházce; místo ale není bezbariérové.