Na adrese Čáslavská 309 v Ronově nad Doubravou stojí dům, jehož příběh se váže ke dvěma výrazným osobnostem českého umění. Vila připomíná Antonína Chittussiho, který se v Ronově narodil, zároveň však vznikla podle návrhu Františka Bílka. V objektu dnes sídlí Galerie Antonína Chittussiho.
Stavba na první pohled působí jako nenápadná historická vila zasazená do mírného svahu. Uvnitř i v jejím okolí se ale dochovaly prvky, které z ní dělají pozoruhodnou kulturní památku. Prohlídka tak není pouze návštěvou galerie, ale také setkáním s Bílkovým přístupem k architektuře, materiálu a detailu.
Dům pro lékaře a jeho rodinu
František Bílek navrhl vilu s číslem popisným 309 v roce 1932. V následujících dvou letech ji v Ronově nad Doubravou postavili pro jeho švagra Jaromíra Nečase, pražského lékaře, a Nečasovu manželku Ludmilu. Původně tedy šlo o soukromé letní sídlo, nikoli o veřejný výstavní prostor.
Podélný trojtrakt je přizpůsobený mírně svažitému pozemku. Nejvýraznější částí dispozice je čtvercová hala uprostřed domu, která zabírá dvě podlaží. K centrálnímu prostoru přiléhá pět místností a obdobné uspořádání se opakuje také v patře. Právě hala bývá považována za nejcennější interiér celé vily.
Schodiště, reliéfy a Bílkovy detaily
Výrazným prvkem domu je dubové schodiště spojující patrovou halu s horním podlažím. Jeho zábradlí vytvořil František Bílek jako řezbářské dílo, takže zde nejde jen o praktickou součást stavby. Schodiště ukazuje, jak úzce se v Bílkově pojetí propojovaly architektura, symbolika a ruční práce.
Umělecká výzdoba pokračuje také venku. K vile náleží bronzová Hlava Kristova o rozměrech 70 × 60 centimetrů a terakotová luneta Jak čas utíká, která měří 202 × 234 centimetrů. Spolu s centrální halou a schodištěm tvoří tyto prvky jednotný celek.
Z Nečasovy vily vznikla galerie
Manželé Nečasovi předali vilu v roce 1954 obci Ronov nad Doubravou. Přáli si, aby dům sloužil kulturním účelům. V roce 1961 se jejich záměr naplnil a v objektu vznikla Pamětní síň Antonína Chittussiho.
V 80. letech se pamětní síň proměnila v galerii nesoucí Chittussiho jméno. V jednom místě se tak potkaly vzpomínka na ronovského rodáka, Bílkovy architektonické a sochařské práce i historie rodiny, pro kterou byla vila původně postavena.
Podle městského zpravodaje fungovala vila od roku 1992 jako stálá galerie s přibližně šedesáti obrazy z depozitních sbírek Národní galerie v Praze. Zastoupeny byly práce Antonína Chittussiho i dalších krajinářů, například Františka Kavána, Bohuslava Dvořáka, Otakara Lebedy, Jana Holuba, Oldřicha Blažíčka a Jindřicha Pruchy. Tato stálá expozice byla podle stejného pramene v roce 1997 zrušena a není totožná s dnešní nabídkou objektu.
Návštěva není každodenní
Bílkova, někdy označovaná také jako Nečasova vila, je vedena jako kulturní památka. Městský web uvádí, že v současnosti nemá stálou otevírací dobu. Pokud si chcete prohlédnout interiér nebo navštívit výstavu či kulturní akci, je proto nutné domluvit si návštěvu předem přímo s městem.