Na jižním okraji Rokycan leží bývalé vojenské cvičiště, kde se potkávají otevřené louky, mokřady a výběh velkých kopytníků. Návštěvníky mohou zaujmout koně a zubři, cenné jsou tu ale také mělké tůně a periodické louže, které poskytují zázemí obojživelníkům.
Pastva pomáhá udržet otevřenou krajinu
Lokalita Rokycany – vojenské cvičiště zabírá přibližně 66 hektarů a součástí soustavy Natura 2000 je od roku 2005. Bez péče by některé části postupně zarůstaly křovinami a stromy, čímž by ubývalo otevřených ploch. Krajinu proto pomáhá udržovat pastva velkých kopytníků.
Exmoorští koně se tu pasou od podzimu 2019, zubři přibyli v lednu 2020. Jejich role přesahuje samotnou možnost pozorovat velká zvířata: pastva pomáhá zachovat podobu území, která prospívá i dalším druhům.
Mokřady pro kuňku i další druhy
Hlavním předmětem ochrany je kuňka žlutobřichá, drobný obojživelník vázaný na mělké vodní plochy. Agentura ochrany přírody a krajiny řadí cvičiště k nejbohatším oblastem pro obojživelníky ve východní části Plzeňského kraje. V některých letech tu zaznamenala jejich výrazný výskyt, početnost se však mezi sezonami mění.
Vedle kuňky zde žijí také skokan štíhlý, ropucha obecná a čolek obecný. Západní hranici lokality tvoří Rakovský potok, kde se vyskytuje významná populace raka kamenáče. Z rostlin byly zaznamenány například kosatec sibiřský, upolín nejvyšší, prstnatec májový a vemeník dvoulistý. Mezi pozorované ptáky patří ťuhýk obecný.
Co lze při procházce pozorovat
Turistické informace o Rokycansku zmiňují lávku mezi částmi výběhu, která slouží také jako vyhlídkové místo. Zvířata ale nemusí být při každé návštěvě vidět a jejich počet se může měnit. Také obojživelníci jsou aktivní podle podmínek a roční doby. Pozornost tak stojí za to věnovat nejen koním a zubrům, ale také tůním, vlhkým loukám a okolí potoka.
Bývalé cvičiště leží na jižním okraji Rokycan. Přesnou adresu ani oficiální parkoviště se nepodařilo spolehlivě potvrdit. Návštěvníci by měli respektovat oplocení, nevstupovat do uzavřených částí a zvířata nedokrmovat.