Západně od Rohoznice se nad Klechtáveckým rybníkem nachází lovecký zámeček, který mezi stromy snadno přehlédnete. Vznikl v roce 1880 a jeho jednopatrová pseudogotická podoba se schodišťovou vížkou a cimbuřím působí romanticky. Stavba však dlouhodobě chátrá a není přístupná k běžným prohlídkám.
Menší stavba pro odpočinek i lov
Zámeček nechal postavit Karel Daniel Weinrich, tehdejší majitel dobřenického velkostatku. Měl sloužit jako lovecké a odpočinkové zázemí, nikoli jako reprezentativní šlechtické sídlo. Jeho okolí tvořily lesy a rybník, které dodnes určují charakter místa.
Uvnitř se podle popisů nacházely dvě přízemní místnosti, keramický krb a prostor s křížovou klenbou. V patře byla terasa. Součástí areálu bývala také pseudogotická konírna a později hospodářská budova z počátku 20. století. Z obou sousedních staveb měly zůstat pouze základy, takže zámeček je dnes nejvýraznějším pozůstatkem někdejšího areálu.
Proměny majitelů a správy
Po Karlu Danielu Weinrichovi vlastnil zámeček v letech 1910 až 1928 jeho syn Karel. V roce 1928 získal Dobřenice i s ním JUDr. Karel Löwenstein, dlouholetý generální ředitel plzeňských Škodových závodů. Löwensteinové drželi panství do roku 1948.
Po znárodnění připadl objekt nejprve Státním lesům. V roce 1984 jej podle dostupných podkladů koupilo JZD Dolany. Na začátku 90. let se zámeček v restituci vrátil rodině Löwensteinových, respektive Karle Katschnerové. Zdroje uvádějí jako rok převodu buď 1993, nebo říjen 1994.
Stavba, která potřebuje obnovu
Podrobný popis z roku 2013 zaznamenal poškozenou fasádu i vnější a točité schodiště. Do budovy zatékalo, v patře se propadaly části podlah a chyběla okna i dveře. Vnitřní vybavení bylo zničené a na objektu byly patrné také graffiti a následky vandalismu.
Ještě v roce 2019 se o zámečku psalo jako o zarůstající ruině čekající na obnovu. Dostupné údaje nedokládají, že by později získal návštěvnické využití nebo prošel celkovou rekonstrukcí. U opuštěné stavby se stav může vlivem počasí měnit, starší popisy proto nemusí odpovídat dnešnímu stavu.
Místní historická zajímavost bez statusu kulturní památky
Obecní dokumentace Rohoznice řadí zámeček mezi významné historické zajímavosti obce. Zároveň uvádí, že na území Rohoznice nejsou evidovány nemovité kulturní památky. Stavba je tedy součástí místní historie, není však oficiálně zapsanou kulturní památkou.
V okolí se nacházejí také archeologické stopy tvrziště, kterému se říká Na Kotli nebo Hrady. Krajina tak spojuje pozůstatky středověkého sídla, rybniční prostředí a romantickou architekturu 19. století.
K zámečku pouze zvenčí
Ke Klechtáveckému rybníku a zámečku lze dojít pěšky nebo přijet na kole z Rohoznice či okolních obcí. Cílem je lesní cesta a pohled na budovu zvenčí, nikoli její interiér. Zámeček nemá prohlídkový provoz ani návštěvnické zázemí a u objektu je upozornění na zákaz vstupu. Poškozené konstrukce mohou být nebezpečné; respektovat je třeba také případné značení, provoz v lese a vlastnická omezení.