Uprostřed někdejšího hřbitova v Řitonicích stojí kostel sv. Štěpána. V jeho okolí najdete dřevěnou zvonici, dvě pilířové brány se schodištěm a travnatou plochu, která připomíná původní uspořádání areálu. Při bližším pohledu na samotnou stavbu se ukáže, že její barokní vzhled zakrývá starší gotické jádro.
Gotický presbytář a barokní průčelí
Nejlépe zachovanou středověkou částí je presbytář, prostor kolem hlavního oltáře. Jeho křížová žebrová klenba patří k typickým prvkům gotické architektury. Z původního kostela se dochoval také díl obvodových zdí lodi.
Stavba pochází z druhé poloviny 14. století, její podoba se ale v dalších staletích proměňovala. Barokní přestavby se uskutečnily v letech 1669 a 1709. Loď byla prodloužena a na západě přibylo štítové průčelí se sochami umístěnými v nikách. Další zásahy následovaly na konci 19. století a interiér se upravoval také na přelomu 19. a 20. století.
Gotický portál s náhrobkem
Na jižní straně kostela je zazděný gotický portál. V jeho zazdívce je zasazen náhrobek ze 16. století spojovaný s rodem Biberštejnů. Portál už neslouží jako vchod, přesto zůstává jednou z dobře čitelných stop starší stavební etapy.
V interiéru jsou také varhany. Na jejich pořízení přispěla Ema Destinnová; výše jejího příspěvku není doložena. Její jméno tak zůstává spojeno s vybavením kostela i s místní památkou.
Areál někdejšího hřbitova
Kostel obklopuje travnatá plocha po bývalém hřbitově. Hřbitovní zeď se nedochovala, její původní průběh však podle Nadačního fondu kostela sv. Štěpána pomáhá rozpoznat terén. K areálu patří také samostatná dřevěná zvonice a dvě pilířové brány se schodištěm.
Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají a objekt nemá bezbariérový přístup. Vstup do interiéru je proto třeba domluvit s farností nebo obcí.
Obnova po vichřici
Dne 23. července 2009 strhla vichřice střechu kostela. Do stavby následně zatékalo a opravy pokračovaly v několika etapách. Podle obecních záznamů získala farnost první dotaci na opravu střechy v roce 2016; další etapa prací proběhla v roce 2017.
Na obnově se podílely veřejné instituce, církev i obec. K podpoře přispěly také benefiční koncerty, jejichž výtěžky jsou zaznamenány v letech 2014 až 2018.