Od Masarykova náměstí je to k říčanskému hradu jen kousek. V městské zástavbě se dochovala část paláce, nároží obranné věže a studna. Areál je dnes torzem, ale jeho zdi prozrazují, že nešlo pouze o pevnost: hrad byl také reprezentativním sídlem šlechtického rodu.
Sídlo na skalnatém ostrohu
Hrad vznikl pravděpodobně mezi lety 1260 a 1270. Za jeho stavitele je nejčastěji považován Ondřej ze Všechrom, významný služebník krále Přemysla Otakara II. Sídlo bylo spojeno s rodem pánů z Všechrom a Říčan.
Stavitelé zvolili skalnatou ostrožnu nad Říčanským potokem, tvořenou starohorními břidlicemi. Přístup chránily z několika stran rybníky, mezi nimi Mlýnský rybník a dnes zaniklý Lázeňský rybník. Na straně obrácené k městu stálo opevnění s příkopem a valy.
Říčanský hrad patřil k pokročilým šlechtickým sídlům druhé poloviny 13. století. Obytnou i obrannou funkci spojoval palác a čtyřhranný donjon, tedy obytná a obranná věž. Zdivo donjonu měřilo přibližně 2,7 metru, palácové zdi asi 1,8 metru.
Co prozrazují dochované zdi
V přízemí a prvním patře paláce byly skladovací a zásobovací prostory. Hlavní obytný sál se nacházel výše. Měl krb a křížovou klenbu, světlo do něj přicházelo gotickými sdruženými okny s trojlistými kružbami.
Z paláce je dnes patrná téměř celá dvorní stěna i příčná zeď. Zachovalo se také nároží donjonu, menší úsek zdiva nižší palácové budovy a studna uprostřed nádvoří. Podle materiálů Muzea Říčany dosahuje hloubky zhruba 22 metrů. V pozdější době ji doplnily dřevěné prvky a byla upravena na pumpu.
Archeologický výzkum z roku 2000, který uskutečnil Archeologický ústav Akademie věd České republiky, proběhl v osmi sondách. Přinesl přes 6 000 předmětů a jejich zlomků: keramiku, kosti, kachle, železné předměty, sklo i porcelán. Nálezy tak ukázaly nejen podobu hradu, ale také stopy každodenního života jeho obyvatel a pracovníků.
Husitské obléhání a zánik hradu
Roku 1420 hrad oblehli husité vedení Janem Žižkou. Posádka se vzdala po necelých dvou týdnech. Podle místního historického výkladu k tomu přispěla ztráta zásobovacích tras a vyčerpání z nedostatku potravin.
Po dobytí připadl hrad pražským městům a páni z Říčan se do svého původního sídla už nevrátili. Za Trčků z Lípy areál chátral a v roce 1544 se uváděl jako pustý. Místní lidé pak využívali jeho zdivo jako stavební kámen. Rozebírání zasáhlo i část břidlicového ostrohu a ustalo přibližně v polovině 19. století, kdy se začala více oceňovat historická hodnota místa.
Procházka k počátkům města
Hradní areál souvisí také se vznikem Říčan. Ve druhé polovině 13. století se v jeho předpolí začalo utvářet město a vznikal kostel svatého Petra a Pavla. Hrad, město a kostel tvořily společný základ historického sídelního areálu. Nedaleko se nachází Masarykovo náměstí i Mariánský sloup z roku 1699.
Zřícenina leží v historickém centru a jako přístupová ulice se uvádí Na Hradě. Nejde o celý zachovaný hrad s obvyklým návštěvnickým provozem, ale o zbytky stavby v městské zástavbě a hradní zahradě. Ta může podle aktuálního režimu hostit výstavy, veřejné akce nebo vzdělávací programy.
Muzeum Říčany představuje dějiny místa v programu Příběh říčanského hradu. Jeho součástí jsou vizualizace středověké podoby a 3D model, ukázky středověkého života i geolokační hra Za pokladem středověkých Říčan.