Uprostřed Masarykova náměstí v Říčanech se tyčí mariánský sloup z roku 1699. Jeho kamenný sokl obklopuje zábradlí a na vrcholu stojí zlacená socha Panny Marie. Celek doplňují postavy svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, svatého Floriána a svatého Prokopa.
Památka je volně přístupná, bez vstupného a návštěvní doby. Při procházce centrem ji lze spojit s kostelem svatého Petra a Pavla nebo Starou radnicí. Zblízka zaujme nejen zlacená socha, ale i reliéfy, erby a detaily jednotlivých světců.
Od pražského sloupu k říčanskému náměstí
Říčanský sloup bývá označován za zjednodušenou podobu pražského mariánského monumentu. Ten nechal roku 1650 postavit císař Ferdinand III. jako poděkování za obranu Prahy před švédskými vojsky na konci třicetileté války. Na jeho sochařské výzdobě pracoval Jan Jiří Bendl.
Pražský sloup měl vedle náboženského významu také praktické využití. Jeho stín ukazoval na poledníkovou čáru vyznačenou v dlažbě Staroměstského náměstí, a sloužil tak jako gnómon slunečních hodin. Dne 3. listopadu 1918 byl stržen, protože jej lidé vnímali jako symbol habsburské monarchie. Na původní místo se vrátil až v podobě repliky, instalované v roce 2020.
Říčanská památka je menším místním protějškem pražského sloupu, její příběh se však váže také k osudům samotného města. Říčany byly na konci třicetileté války zpustošené; podle historického přehledu města zde v roce 1651 žilo jen přibližně dvacet dospělých obyvatel.
Vznik spojený s morem, zadavatel neznámý
Městský výklad spojuje vztyčení sloupu s poděkováním Matce Boží za odvrácení moru. U podobných památek mohl být důvodem vzniku také konec epidemie, válečné nebezpečí nebo jiná pohroma. Přesnou okolnost, která vedla ke stavbě říčanského sloupu, ale nedokládá původní listina.
Jistotu nemáme ani o jeho autorovi či objednavateli. V místních materiálech se objevila domněnka, že sloup mohl nechat postavit správce uhříněveského panství. Zůstává však pouze pravděpodobným předpokladem, nikoli potvrzeným faktem.
Had, jablko a deset hvězd
Panna Maria stojí na zeměkouli, kterou obtáčí had s jablkem v tlamě. Motiv symbolizuje vítězství nad prvotním hříchem. Sochu doplňují sepjaté ruce, svatozář a zlacený povrch.
Při bližším pohledu lze ve svatozáři napočítat deset hvězd. U tohoto typu zobrazení se obvykle očekává dvanáct, což je na říčanské soše neobvyklý detail. Na bočních stranách soklu jsou reliéfní erby a podstavec zdobí pilíře s profilovanou římsou. Čtyři sochy světců se liší svými atributy i provedením.
Mariánský sloup prošel náročnou obnovou v roce 2014, kterou vedl kamenosochař Bohumil Pánek. Obnovené dílo bylo požehnáno 5. října téhož roku.