Na návsi v Ratměřicích začíná procházka, která propojuje místní památky s příběhem třicetileté války. Na třech hlavních zastaveních návštěvníky provází komiksový sedlák Oneš. Jeho osudy připomínají, jak do života lidí v kraji zasahovaly boje, přesuny vojsk i plenění.
Ratměřický okruh měří zhruba tři kilometry a na jeho projití počítejte přibližně se dvěma hodinami, podle tempa a délky zastávek. Vznikl jako prodloužení starší trasy Po stopách bitvy u Jankova, takže může být samostatným výletem i částí delší procházky historickou krajinou.
Začátek u kašny na návsi
První zastavení stojí u kamenné kašny. Voda měla pro obyvatele Ratměřic význam už ve 14. století, kdy sem podle místního výkladu chodili pro její zdroj. Současná kašna pochází z roku 1888. Po poškození ve druhé polovině 20. století byla obnovena v roce 1998.
Tabule na návsi přibližuje historii obce a otevírá komiksové vyprávění o Onešovi. Další informační panely upozorňují na památky a zajímavá místa v Ratměřicích i okolí. Kašna tak připomíná, jak důležitým základem každodenního života býval spolehlivý přístup k vodě.
U Habrovky ožívá střet z roku 1645
Druhé zastavení najdete u křížku pod samotou Habrovka. Příběh se tu vrací na začátek března 1645, kdy se v okolí střetla švédská a císařská vojska. V bitvě a jejím bezprostředním okolí se podle výkladu pohybovalo přibližně 30 000 vojáků.
Jedna z připomínaných událostí popisuje, jak císařští vojáci po vytlačení Švédů začali rabovat jejich vozy. Zdržení je připravilo o čas i výhodu a situace se obrátila ve prospěch švédského vojska. Místní příběh tak doplňuje obraz bitev o rozhodnutí, která se odehrávala v nepřehledném terénu.
Pramen svaté Anny pod kapličkou
Třetí zastavení vede k prameni spojovanému se svatou Annou. Lidé ho podle tradice využívali více než pět století a vodě přisuzovali léčivé účinky. Místo se v minulosti označovalo také jako pramen svatého Libora nebo Svatoanenská studna; v některých popisech trasy se objevuje název studánka Lazna.
Nad pramenem stojí malá kaplička s obrazem. Ve 20. letech 20. století ji měl nechat postavit majitel ratměřického zámku, doktor Kabeš. Po období zanedbání upravili okolí obec a dobrovolníci. Zastavení připomíná nejen místní vztah k vodě a lidovou zbožnost, ale také péči, díky níž se drobná místa v krajině znovu dostávají do pozornosti.
Co ještě spojit s procházkou
Komiksové zpracování může oslovit také rodiny s dětmi. K původním tabulím přibyly interaktivní prvky, mezi nimi skládání Onešova domu, puzzle, venkovní posilovna nebo myslivecký posed. Jejich stav se může měnit, hlavním tématem okruhu ale zůstávají historie a krajina.
V Ratměřicích stojí za pozornost také zámecký park se dvěma mohutnými sekvojovci obrovskými. Dorůstají přibližně 40 metrů a patří k nejvýraznějším exemplářům svého druhu v zemi. V obci lze navštívit také kostel svatého Havla, náves a další drobné objekty připomínané na informačních tabulích.
Orientačním místem pro začátek je náves v Ratměřicích. Stezka nemá vlastní samostatnou poštovní adresu a vstup je podle turistických údajů zdarma.