Do kostela svatého Havla v Kuřívodech se dnes nechodí jen za barokní architekturou. V presbytáři se pod pozdějšími nátěry skrývaly středověké nástěnné malby, které restaurátoři odhalili při průzkumu v roce 2011. K nejpůsobivějším výjevům patří archanděl Michael s váhami, na nichž se rozhoduje o osudu lidských duší.
Stavba z počátků osídlení Ralska
Kuřívody, dnes součást města Ralsko v Libereckém kraji, vznikaly během panovnické kolonizace zdejší oblasti. Nejstarší část kostela je patrně mladší než polovina 13. století a první písemná zmínka pochází z roku 1279. Zasvěcení se v průběhu času změnilo: původně byl kostel zasvěcen svatému Jiří, později svatému Havlu.
S místem je spojována také královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II. Když byla internována na nedalekém Bezdězu, mohla podle historické tradice kostel navštívit nebo se v něm modlit. Tato možnost však není potvrzena přímým písemným dokladem.
Novější průzkumy pomohly upřesnit stáří stavby. V severní stěně presbytáře se našlo torzo sanktuáře, ve spodních partiích východní a jižní stěny pak dva výklenky. Dendrochronologické datování dřeva z překladu sanktuáře ukázalo, že strom byl pokácen na přelomu let 1289 a 1290. Kostel tedy musel stát nejpozději na konci 13. století.
Malby, které přežily pod omítkou
V presbytáři se podařilo rozlišit dvě vrstvy středověké výmalby. Starší zdobila klenbu hvězdami a souhvězdími. Mladší malířská výzdoba vznikla v první čtvrtině 14. století, pravděpodobně ve 20. letech, a pokryla kápě klenby i stěny presbytáře.
Z této vrstvy se dochovaly například postavy svaté Doroty, výjev Obětování v chrámu a části posledního soudu. Archanděl Michael na malbě drží váhy. Na jedné misce je ďábel s odsouzenou duší, na druhé anděl a duše vykoupená. Středověká představa spásy a zatracení je tu podána obrazem, kterému rozuměli i lidé bez schopnosti číst.
Kuřívodské fresky patří podle krajských podkladů k nejcennějším středověkým památkám Liberecka. Některé výjevy, především svatá Dorota a Obětování v chrámu, se kvalitou srovnávají s malbami v kapli hradu Houska. Odkryv a záchrannou fixaci v letech 2012 a 2013 vedl restaurátor Václav Potůček spolu s technologickou laboratoří Alma a pod dohledem památkářů.
Barokní kostel s gotickým jádrem
Stavba prošla po roce 1724 barokní přestavbou, její nejstarší část však nezanikla. Věž byla vybudována už v roce 1722 a zpráva z roku 1727 popisuje nový kostel se šindelovou střechou, klenutým presbytářem a sakristií. Právě gotická klenba presbytáře se zachovala dodnes.
Po druhé světové válce se Kuřívody ocitly ve vojenském prostoru Ralsko. Během správy sovětských vojsk chátrající kostel mimo jiné sloužil jako sklad zeleniny a z jeho interiéru postupně mizelo vybavení. Hlavní oltář byl převezen do kostela ve Struhách u Všejan. Kamenná křtitelnice, kříž a obrazy skončily v Bělé pod Bezdězem, zatímco další části zařízení byly zničeny nebo odvezeny.
Obnova po letech chátrání
Po odchodu sovětských vojsk začaly opravy. Na počátku 90. let se řešila střecha a věž, další zásahy následovaly postupně. Návrat kostela do důstojného stavu tak probíhá po jednotlivých etapách, nikoli prostřednictvím jediné rozsáhlé rekonstrukce.
Objev nástěnných maleb získal za Liberecký kraj ocenění jako významný objev v památkovém fondu za rok 2013 a dostal se také do nominace na cenu Patrimonium pro futuro. Kostel nemá běžně stanovenou jasnou otevírací dobu. Interiér se zpřístupňuje především při předem oznámených komentovaných prohlídkách a kulturních akcích.
Mezi plánované příležitosti patří Svatohavelské slavnosti a Jablka vzpomínek v sobotu 17. října 2026. Součástí programu má být prohlídka s restaurátorem, výklad o záchraně maleb, workshop, hudba a další doprovod. Před cestou je proto třeba ověřit informace u pořadatelů.