Do údolí Jablonečku v bývalém vojenském prostoru Ralsko vede síť cest, mezi nimiž jsou rozeseté pozůstatky zaniklé vesnice. Vedle starých školních budov, ruin a ovocných stromů tu návštěvníka překvapí Zelená agora: kruhová sestava štíhlých betonových sloupů, která vznikla jako landartová instalace a zároveň naznačuje možnou budoucnost místa.
Od živé obce k raketové základně
Jabloneček, historicky označovaný také jako Jablonec, je dnes katastrálním územím města Ralsko. Podle Národního geoparku Ralsko tu lidé žili už na přelomu 12. a 13. století; písemné prameny místo zmiňují nejpozději kolem roku 1400. Na přelomu 19. a 20. století šlo o jedno z nejlidnatějších sídel širokého okolí. Roku 1893 tu žilo 386 obyvatel v 85 domech.
V obci fungovala německá škola, dokončená v roce 1897, a později také česká menšinová škola, která vznikla ve 30. letech 20. století. Kostel se v pramenech objevuje už ve 14. století, dnešní podobu stavby ale připomínají jen ruiny.
Po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel začal v letech 1947 až 1951 vznikat vojenský výcvikový prostor Ralsko. Jabloneček se stal jeho součástí a po příchodu sovětských vojsk zde vznikla raketová základna. Z obce se stalo jedno z nejpřísněji střežených míst vojenského prostoru.
Stopy vesnice v krajině
Z někdejší zástavby, která čítala přibližně sto domů, se zachovaly především dvě školní budovy – česká a německá. Česká škola je dnes prázdná a nevyužívaná; po zániku obce sloužila československé a později sovětské armádě. V okolí jsou také zbytky domů a kostela, staré ovocné stromy, hráz i pozůstatky umělých vodních nádrží.
Nejde o upravený skanzen, ale o volně rozptýlené relikty v krajině. Některé budovy jsou zchátralé, proto do nich nevstupujte.
Agora z 3D tištěného betonu
Zelená agora byla dokončena v roce 2024. Její podobu navrhl Atelier Partero, parametrický návrh a výrobu betonových sloupů zajistila společnost So Concrete ve spolupráci s umělcem Federicem Díazem. Sloupy vytiskli z ultra-vysokohodnotného betonu. Jejich členitý povrch vychází z parametrického návrhu a z toho, jak se v konstrukci přirozeně přenášejí statické síly.
Rozmístění sloupů odpovídá půdorysu plánované dřevěné stavby od studia Mjölk architekti. Instalace tak zároveň ukazuje předobraz budoucí architektury údolí. Uprostřed je kruhový prvek složený ze stavebních reliktů, který podle autorů slouží jako ohniště. Samotná jeho přítomnost však neznamená, že je rozdělávání ohně povoleno; rozhodující jsou místní pravidla a značení.
Dílo spojuje několik časových vrstev: sloup připomíná počátky lidského osídlení, 3D tisk současné technologie a agora veřejné místo k setkávání. V lokalitě, která byla dlouho uzavřená a pod vojenskou kontrolou, je tento kontrast obzvlášť výrazný.
Co se plánuje pro Jabloneček
Zelená agora je první výraznou dokončenou součástí širšího záměru obnovy Jablonečku, který inicioval belgický podnikatel Serge Borenstein. Plán počítá s butikových rekreačním resortem zahrnujícím hotel, restauraci, lesní spa, parkovací objekt a různé typy chaletů. Zatím nejde o hotový areál s veřejným ubytováním, ale o plánovaný projekt.
Rekreační využití podporuje také územní plán města Ralsko, jenž zde počítá s ubytováním, stravováním a kempem. Vedle této vize zde působí Národní geopark Ralsko. Od roku 2016 se v Jablonečku konají landartová setkání a festival Proměny, které propojují umění, přírodu, historii zaniklých obcí a vzpomínky pamětníků.
Pěšky nebo na kole
Jablonečkem vedou cesty bývalého vojenského prostoru a oblastí prochází cyklotrasa č. 241. Přibližně čtyřiadvacetikilometrový okruh vede od zaniklé osady podél obory Židlov k Ploužnickému rybníku a pokračuje ke zřícenině Stohánku. Do lokality lze přijít z několika směrů, například od Kuřívod, Osečné, Hamru na Jezeře nebo Mnichova Hradiště.
Ralsko je řídce osídlené a nabízí jen omezené zázemí. V okolí instalace nemusí být občerstvení, toalety ani pravidelný návštěvnický provoz. Na cestách je třeba respektovat značení, zákazy vjezdu a vstupu a zůstávat na vyznačených trasách.