Rakovnická sokolovna patří k místům, která stojí za pozornost při procházce městem. Zvenčí zaujme světlou fasádou a pečlivě komponovanými geometrickými prvky, uvnitř pak překvapí množstvím dochovaných původních detailů. Stavba od architekta Otakara Novotného vznikla jako moderní tělocvična, zároveň ale měla být důstojným prostorem pro společenský a kulturní život sokolské obce.
Světlá fasáda dala vzniknout přezdívce Bílý dům
Neobvyklý vzhled budovy vytváří obklad ze světlých struskocementových cihel, respektive cihel šamotového charakteru. Jejich pravidelné kladení vytváří na fasádách dekorativní geometrický vzor a dodává celé stavbě světlý, slavnostní výraz. Právě podle něj začali Rakovničané sokolovně říkat Bílý dům.
Výzdoba se obejde bez přemíry ornamentů. Průčelí utvářejí pilastry, lizény, profilované římsy a zábradlí, zatímco obdélná okna se střídají s otvory zakončenými půlkruhem. Celek působí reprezentativně, ale současně uspořádaně a účelně. Na vrcholu hlavního průčelí je štít s keramickou mozaikou sokolského emblému.
Budova pro cvičení i veřejný život
Rakovnická sokolská obec fungovala už od roku 1869. O vlastním zázemí se mluvilo dlouho a městská rada pro sokolovnu vyčlenila pozemek už v roce 1886. Ke konkrétnímu projektu se ale přistoupilo až později. Návrh nakonec vytvořil Otakar Novotný, který se řadil k významným osobnostem české architektury, designu i architektonické teorie.
Projekt připravoval od roku 1912 a stavba proběhla v letech 1913 až 1914. Novotný v ní spojil požadavky na fungující tělocvičnu s reprezentativním výrazem, jenž měl podtrhnout význam sokolského hnutí. Po dokončení v roce 1914 se budova stala místem nejen pro cvičení, ale také pro další společenské a kulturní aktivity.
Mezi českými sokolovnami zaujímá významné místo díky propojení praktického provozu a promyšlené architektury. Její hodnota nespočívá pouze v působivé fasádě, ale i v celkovém řešení, v němž mají své místo konstrukce, materiály i drobné detaily.
Interiér si uchoval podobu z počátku 20. století
Za pozornost nestojí jen to, co je vidět z Tyršovy ulice. Sokolovna si zachovala velkou část původního interiéru, což je u veřejné budovy s dlouhodobým provozem mimořádné. Dochovala se okna a dveře, různé druhy podlah včetně dlažby, lina a parket i původní profilace stropů.
Výrazným prostorem je vstupní chodba s geometricky komponovanou dlažbou a železobetonovým stropem. I zde je patrné, že architekt nepovažoval technické řešení za něco, co je třeba skrývat. Moderní konstrukce se naopak staly součástí výrazu celé budovy.
Národní kulturní památka v živém provozu
Jako kulturní památka byla sokolovna chráněna od roku 1975. V roce 2017 získala ještě vyšší stupeň ochrany a byla prohlášena za národní kulturní památku. Současně nejde o stavbu, která by sloužila pouze jako historická připomínka. Dodnes se využívá k tělovýchovným účelům a zachovává si tak původní poslání.
Vnější podobu lze obdivovat při běžné procházce městem, u interiéru však záleží na aktuálním sportovním nebo kulturním využití. Volný vstup proto nemusí být vždy možný; návštěvu vnitřních prostor lze řešit přes TJ Sokol Rakovník nebo při konkrétní akci. Sokolovna stojí na adrese Tyršova 733, nedaleko centra a městských sadů.