Na adrese Vysoká 232 se za uliční zástavbou ukrývá rakovnická synagoga. Když ji v roce 1763 stavěli, umístili ji do vnitřní části židovské čtvrti tak, aby nebyla viditelná z hlavní komunikace, kudy procházeli křesťanští obyvatelé města. Dnes se tu místo bohoslužeb konají koncerty a historický sál je součástí Rabasovy galerie.
Modlitebna vznikla v židovské čtvrti
Vymezené místo k bydlení získala rakovnická židovská komunita už v roce 1678. Vznik ghetta souvisel také s nařízeními z 18. století, která upravovala usazování židovského obyvatelstva. Starší modlitebna přestala svou kapacitou dostačovat, a tak obchodník Enoch Perutz obdržel 11. října 1762 od městského magistrátu povolení postavit novou synagogu.
Pozdně barokní stavba má modlitební sál s cennou štukovou výzdobou, v níž se objevují rokokové prvky. K synagoze přiléhá dům čp. 232, kde bývala židovská škola i další modlitebna. Dnes se areál nachází vedle Rabasovy galerie.
Po požáru přibyla lucerna
Podoba synagogy se v průběhu let měnila. Roku 1865 se přestavěla dispozice modlitebny: bima, tedy pult pro čtení Tóry, se přesunula ze středu sálu před svatostánek a lavice dostaly řadové uspořádání. Úprava navazovala na vlivy reformního judaismu a umožnila přijmout větší počet lidí.
Na konci roku 1921 zasáhl sousední dům požár. Modlitební sál zůstal téměř nedotčený, západní část budovy ale vyhořela a následovala její přestavba. Nad kupolí tehdy vznikla lucerna. Původně ji završovala Davidova hvězda, za druhé světové války však byla odstraněna.
V letech 1939 až 1941 si sál pronajímala Církev československá husitská. Do zákazu židovských shromáždění v roce 1941 se v něm konaly židovské i křesťanské obřady. Pronájem mohl přispět k tomu, že synagoga za protektorátu nezanikla, nelze jej však označit za jistou příčinu jejího zachování.
Z modlitebního sálu Heroldova síň
Po druhé světové válce přestala synagoga sloužit svému původnímu účelu. V 50. letech se modlitební sál využíval jako sklad stavebního materiálu, zatímco obytná část domu sloužila k bydlení. Zanikla také dřevěná tribuna rozšiřující ženskou galerii. Památkovou ochranu objekt získal v roce 1958 a v červenci 1963 byl zapsán do státního seznamu památek.
Na začátku 80. let se dům upravil pro potřeby Rabasovy galerie, synagogální sál ale zůstal bez opravy. Změna přišla po osamostatnění galerie v roce 1991. Při následné obnově zmizela promítárna, která zasahovala do jižní části synagogy, a ženská galerie se znovu propojila s modlitebnou.
Slavnostní otevření koncertního prostoru se uskutečnilo 7. května 1992 vystoupením souboru Collegium academicum. Síň nese jméno Jiřího Herolda, rakovnického rodáka a violisty, který žil v letech 1875 až 1934. Rabasova galerie získala synagogu i sousední dům v roce 1991 darem od Židovské náboženské obce v Praze. Dar připomíná rakovnické Židy, kteří zahynuli během druhé světové války.
Koncerty, obrazy a procházka centrem
Heroldova síň hostí koncerty komorní hudby a festival Heroldův Rakovník, jenž propojuje hudební a výtvarný program. Koncert se nemusí konat v době každé návštěvy, samotný sál však ukazuje dochovanou podobu historické modlitebny i její štukovou výzdobu.
Prohlídku lze spojit se stálou expozicí obrazů Václava Rabase. K vystaveným dílům patří například Vzpomínka na maminku, Krušovická kopanina, Krajina v červenci a Včelařské zátiší. Návštěva tak propojuje historii židovské komunity, architekturu, výtvarné umění i hudbu.
Synagoga leží v historickém centru nedaleko Vysoké brány a je přístupná v rámci návštěvy Rabasovy galerie. Pěší okruh může pokračovat kolem Samsonova domu a dále k židovskému hřbitovu, který je podle městského informačního centra přístupný po předchozí domluvě se správcem.