Husovo náměstí v Rakovníku je dobrým místem, odkud se vydat po stopách pověsti o muži, jemuž se říkalo Rakovnická smrt. Tradice z něj udělala vysokého, kostnatého člověka s hluboko zapadlýma očima. Lidé si prý nepamatovali, že by ho někdy viděli mladého, a začali mu připisovat nesmrtelnost.
Od skutečného měšťana k pověstné postavě
Za legendou stojí Jiří Heřman Sklenář, rakovnický měšťan, který zemřel přibližně kolem roku 1550. Historické záznamy ho zachycují jako majetného obyvatele města, nikoli jako nadpřirozenou bytost. Teprve lidové vyprávění ho spojilo se smrtkou s kosou a přesýpacími hodinami.
V lidovém bájesloví se podobným lidem říkalo fexti či feksti. Měli být díky kouzlům, bylinám nebo jiným nadpřirozeným silám nezranitelní a nesmrtelní. Sklenářova pověst je přitom neobvyklá tím, že se váže k doložené osobě. Na konci 19. století ji do staršího literárního podání uvedl historik František Levý, který se věnoval dějinám i pověstem Rakovníka a čerpal také z městského archivu. Odtud se rozšířilo rčení o člověku, který vypadá jako Rakovnická smrt. Se Sklenářem se někdy spojuje také pořekadlo o tom, že kde nic není, ani smrt nebere, jeho původ ale není jednoznačně doložen.
Dům na náměstí a mlýn za městem
Podle historika Romana Hartla vlastnil Sklenář dům na rakovnickém náměstí, vedený pod číslem popisným 29. Na adrese Husovo náměstí 29 stojí dům i dnes, není však jisté, zda jde přesně o stavbu, kterou Sklenář vlastnil.
Jeho majetek zahrnoval také Červený, zvaný též špitálský, mlýn na potoce Červeném mezi Rakovníkem a Lišany. Leží asi tři kilometry severně od chrámu svatého Bartoloměje. Sklenář získal polovinu mlýna v roce 1524 a druhou část koupil v roce 1529 za 200 kop míšeňských grošů.
Na hospodaření se podílel s nájemcem Mikulášem Stupkou. Dochované záznamy zmiňují opravy střechy, podlah a dalších částí mlýna i společné hrazení některých výdajů. Vedle tajemné pověsti tak zůstávají také všední stopy po smlouvách, nájmu a údržbě majetku.
Majetek pro město a špitál
Podle historického podání přešel mlýn v roce 1550 na rakovnický městský špitál. Sklenář a jeho manželka si měli zajistit doživotní roční výměnek, tedy prostředky na živobytí, a městu měl odkázat také svůj dům a další majetek. Podmínkou údajně bylo, aby oba mohli důstojně dožít. Jde o součást dochovaného historického vyprávění, nikoli o údaje doložené bezezbytku moderním majetkoprávním záznamem.
Rakovník jako kulisa legendy
Husovo náměstí, dlouhé přibližně čtyři sta metrů, tvoří výraznou osu historického města a leží v městské památkové zóně. V jeho okolí se nachází chrám svatého Bartoloměje, pozdně gotická zvonice z roku 1495, Pražská brána i Vysoká brána.
U hlavního vchodu do chrámu měl kdysi ležet kámen nebo být umístěna plastika s vyobrazením Rakovnické smrti. Reliéf se postupem času setřel a dnes už se v kostele nenachází. Pověst tak připomíná spíše samotné prostředí pozdně gotického města než dochovaný obraz Sklenáře.
Po stopách Sklenáře s hádankami
Rakovnická smrt je námětem questingu Za strašidelnou rakovnickou legendou. Hráči při něm postupují podle hádanek a indicií po několika místech historického města, mimo jiné v okolí bran, chrámu a hřbitova. Herní plán bývá k dispozici v Městském informačním centru Rakovník na Husově náměstí. Širší prohlídku městských památek nabízejí komentované procházky Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku; zahrnují například židovskou čtvrť, brány, chrám, zvonici a mariánský sloup.
Červený neboli špitálský mlýn leží mimo centrum. Jeho současný návštěvní režim ani přístupnost interiéru nejsou ověřeny, proto ho lze vnímat především jako historickou lokalitu z veřejně přístupných míst.