Stačí projít několik míst v Rakovníku a začne být zřejmé, jak výrazně se do podoby města zapsal architekt František Albert Libra. Navrhl zde spořitelnu, školu, rodinné domy, koupaliště i urnový háj a věnoval se také celkovému urbanistickému uspořádání města. Jeho vztah k Rakovníku představí dokumentární výstava v Rabasově galerii, připravená ke 135. výročí jeho narození.
Od studií k českému funkcionalismu
František Albert Libra se narodil roku 1891 v Českém Herálci na Vysočině a zemřel v roce 1958 v Praze. Architekturu vystudoval na české i německé technice v Praze. Od roku 1921 pracoval samostatně a zařadil se mezi významné představitele českého funkcionalismu.
Jeho tvorba ale zahrnovala mnohem víc než moderní obytné domy. Libra se zabýval urbanismem, školními budovami, spořitelnami, průmyslovými objekty, zdravotnickými a sociálními stavbami, interiéry i drobným designem. Funkční moderní řešení dokázal kombinovat s tradičnějšími nebo klasicizujícími prvky. U spořitelen například používal ušlechtilý kámen, který měl podtrhnout jejich důstojnost a důvěryhodnost.
Rakovník mezi spořitelnou a akademií
Jedním z nejvýraznějších Librových děl ve městě je městská spořitelna na Husově náměstí. Dnes v budově sídlí Komerční banka, původní stavba však vznikla v roce 1930. Její střídmé průčelí se přizpůsobuje historickému náměstí, zároveň ale jasně odkazuje k moderní architektuře 30. let a ke konstruktivisticky pojatému purismu.
Na stejné náměstí navazuje další významná část Librových aktivit. Navrhl také budovu hospodářské školy, v současnosti Masarykovy obchodní a zemědělské akademie. Škola pro ženská povolání je v přehledech jeho díla datována rokem 1927. V Rakovníku tak řešil nejen reprezentativní veřejné stavby, ale i prostory pro vzdělávání a každodenní provoz města. Mezi jeho další zdejší projekty patřily družstevní rodinné domy, okresní úřad a keramická továrna.
Koupaliště v prostoru Nového rybníka
Za Librovou architekturou se lze vydat také k Tyršovu koupališti. Areál vznikal v letech 1931 až 1934 ve sníženině Nového rybníka. Libra jej pojal jako velké přírodní koupaliště, které mělo organicky zapadnout do okolní krajiny.
Součástí původního řešení byly také budovy se sloupovými kolonádami, ty se však nedochovaly. Librovou koncepci dnes připomíná nová vstupní brána vytvořená jako hmotová replika někdejšího řešení. Koupaliště tak může být jedním ze zastavení při procházce po architektových rakovnických realizacích.
Z bývalé skládky vzniklo pietní místo
Jiný charakter má urnový háj, který Libra navrhl v letech 1931 až 1933. Vznikl v bývalé strži, dříve využívané jako městská skládka. Architekt místo proměnil ve veřejně přístupný zelený prostor s pietní funkcí. Areál je považován za významný příklad meziválečného funebrálního urbanismu.
Hlavní dominantou je pomník operních pěvců, bratří Burianů. Od funkcionalisticky jednoduché vstupní brány k němu vede monumentální schodiště. Pomník doplňuje reliéf s podobiznami obou pěvců od sochaře F. Zusky. Také zde je patrné, že Libra řešil stavbu společně s okolní zelení, pohybem návštěvníků a významem celého místa.
Dokumenty na radnici, stavby v ulicích
Libra se v Rakovníku nepodílel pouze na jednotlivých domech a areálech. V roce 1928 zpracoval také regulační plán města. Jeho zdejší působení se odehrávalo především ve 20. a 30. letech a Rakovník pro něj představoval důležité mimopražské působiště.
Výstava bude umístěna ve Výstavní síni Rabasovy galerie v rakovnické radnici na adrese Husovo náměstí 27. Nejde tedy o hlavní výstavní prostory galerie ve Vysoké ulici. Navštívit ji bude možné od 29. října 2026 do 17. ledna 2027, podle programu od úterý do neděle. Základní vstupné je 20 Kč.
S Librovým dílem souvisí i samotný výstavní prostor. Když byla Rabasova galerie v roce 1948 otevřena, její první stálá expozice se nacházela právě ve druhém patře městské spořitelny na Husově náměstí. Po prohlídce tak lze pokračovat kolem akademie, ke koupališti a následně k urnovému háji. Jednotlivá místa ukazují, jak se v Rakovníku potkaly architektura, vzdělávání, finance, sport, bydlení i paměť města.