V Rakovicích se vyplatí dívat dál než na samotný zámecký objekt. Když jeho okolí vnímáte společně s Čimelicemi, začne se před vámi skládat někdejší barokní krajina: od čimelického zámku vedla k rakovickému dvoru dvouřadá lipová alej a celý prostor doplňovaly sochy, cesty i další dominanty.
Od starého statku k zázemí Čimelic
Rakovický zámek navazuje na starší historii místa, kde stávala středověká tvrz nebo statek. Rakovice a Čimelice byly po roce 1400 spojeny s rodem Jezovců. Roku 1714 koupil rakovický statek Karel Bohumil Bissingen a připojil ho k čimelickému panství.
V Čimelicích pak nechal v letech 1728 až 1730 postavit nový reprezentativní zámek. Rakovice v rámci společného panství sloužily především jako hospodářské a správní zázemí. Oba areály tak tvořily části jednoho majetkového celku, nikoli dvě nesouvisející šlechtická sídla.
Lipová alej a sochy Jana Karla Hammera
Stromořadí mezi čimelickým zámkem a rakovickým dvorem mělo kromě praktického spojení také výraznou roli v uspořádání krajiny. Jeho osa vycházela od zámku a pokračovala k hospodářskému centru v Rakovicích. Z někdejší aleje se nedochovala celá výsadba ani úplná barokní výzdoba, ale její prostorovou stopu a část stromů lze v krajině stále vnímat.
Součástí kompozice byly také plastiky z dílny Jana Karla Hammera, která v Čimelicích působila doložitelně v letech 1737 až 1757. Národní památkový ústav uvádí soubor 31 soch. Některé z nich už nestojí na původních místech: byly přemístěny například ke hřbitovu, na mosty nebo na další stanoviště v okolí. Originály se navíc postupně nahrazují kopiemi nebo se ukládají do bezpečí.
Krajinná památková zóna a památník Vintíř
Rakovický i čimelický zámek spolu s navazujícími krajinnými prvky spadají do krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko. Její význam spočívá nejen v historických stavbách, ale také v urbanistických a pohledových vazbách mezi sídly a okolní krajinou.
Při cestě širším okolím lze zamířit také k památníku Vintíř. Stojí u silnice z Rakovic směrem na Mirotice, na okraji lesa Chlum, a má podobu vysokého trojbokého kamenného jehlanu. Místní tradice jej spojuje s pohřebištěm nebo popravou francouzských vojáků či důstojníků během válečných událostí 18. století. Toto vysvětlení ale není bezpečně doložené.
Jak Rakovice poznat
Rakovický areál není běžně nabízen jako zámek s pravidelnými prohlídkami interiérů, návštěva se proto soustředí především na jeho vnější podobu. Objekt najdete na adrese Rakovice 1, 398 04 Rakovice; poštovní obslužnost oblasti je spojena s Čimelicemi.
Do výletu můžete zařadit také Čimelice a sledovat původní osu mezi oběma areály. Alej dnes nemusí být v celé délce snadno rozeznatelná a sochy se zčásti nacházejí jinde než na původních stanovištích. Právě propojení zámku, dvora, cest a krajiny připomíná, jak spolu kdysi souviselo šlechtické sídlo s hospodářským zázemím.