V Rájci nad Svitavou můžete během jednoho výletu projít reprezentačními i soukromými zámeckými pokoji, navštívit kapli a vyrazit do anglického parku. Zámek je pozoruhodný svou francouzsky orientovanou architekturou: hlavní budovu po stranách doplňují dvě křídla s pavilony a společně uzavírají čestný dvůr. Sídlo vzniklo jako maison de plaisance, tedy pohodlné a reprezentativní místo pro bydlení i odpočinek šlechty.
Nové sídlo po ničivém požáru
Dějiny zámeckého areálu začaly u dvou středověkých gotických tvrzí. Jednu z nich nechali Drnovští z Drnovic roku 1570 přestavět na renesanční zámek. Ten v polovině 18. století vyhořel a na jeho místě později vyrostla dnešní stavba.
Rájecké panství koupil v roce 1763 Antonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu za 360 000 zlatých. Ještě téhož roku začal stavět nový zámek podle plánů architekta Isidora Amanda Marcela Canevala, který pocházel z Itálie a vzdělání získal ve Francii. Výstavba trvala do roku 1769. Výsledkem je promyšleně osově uspořádaná stavba, v níž se potkává doznívající pozdní baroko s nastupujícím klasicismem.
K areálu národní kulturní památky patří vedle hlavní budovy také kočárovna, holubník, fortna, předzámčí, park a zámecké zahradnictví. Při obnově kaple na počátku 21. století vzniklo lapidárium s pískovcovými náhrobky Drnovských z Drnovic, které připomínají starší kapitolu zdejších dějin.
Od reprezentačních sálů po klenotnici
Zámecké prohlídkové okruhy ukazují různé podoby života na šlechtickém sídle. V přízemí se nacházejí reprezentační prostory, například velká jídelna, rodinná galerie, zahradní sál a knihovny. V prvním patře jsou soukromé a hostinské apartmány z druhé poloviny 19. století: ložnice, salony, pracovna, rodinná jídelna i klenotnice s předměty z horského křišťálu. Samostatně lze navštívit také zámeckou kapli.
Významnou část zámeckého mobiliáře tvoří salmovské umělecké sbírky. Obrazová kolekce se začala rozrůstat za zakladatele nového sídla a dále ji rozvíjel Hugo František Salm-Reifferscheidt. Zahrnuje práce nizozemských a vlámských barokních mistrů i německých a rakouských romantiků 19. století. Instalace se může měnit, sbírka ale zůstává jedním z hlavních témat návštěvy.
Hugo Salm a zájem o průmysl i přírodu
Hugo František Salm-Reifferscheidt zdědil zámek v roce 1811 a patřil k šlechticům, kteří se věnovali modernizaci hospodářství i vědeckému poznání. Podílel se na rozvoji blanenských železáren, průmyslu a zemědělství, podporoval umění a sběratelství a stál u zrodu instituce, z níž později vzniklo Moravské zemské muzeum.
Zajímal se také o Moravský kras a jeho zpřístupňování. Rájec tak připomíná nejen šlechtickou reprezentaci, ale i propojení podnikání, přírodních věd a kulturního mecenášství.
Park, který ukrývá kamélie
Zámecká zahrada vznikala souběžně se stavbou sídla už v roce 1767. V první polovině 19. století ji Hugo Salm rozšířil a upravil jako anglický krajinářský park. Areál o rozloze přibližně 14 hektarů doplňují vodopád, rybníčky a vzácné dřeviny. Vodu v něm rozvádí důmyslný systém využívající samospád.
Součástí areálu je také zahradnictví, které se od roku 1973 specializuje na kamélie. Sbírka čítá přibližně 400 odrůd a některé z nich vyšlechtili místní zahradníci Jan Dvořák a Evžen Kopecký. Skleníky se otevírají hlavně v době květu, obvykle v únoru a březnu, kdy se pořádají zimní a jarní výstavy.
Prohlídky a návštěva areálu
Zámek nabízí prohlídku reprezentačních prostor, soukromých a hostinských apartmánů i samostatnou návštěvu kaple. Základní prohlídkové okruhy trvají přibližně 40 minut; nabídka programu a výstav i otevření skleníků se mění podle sezony.
Zámek leží v Jihomoravském kraji na adrese Blanenská 1. Procházku interiéry lze spojit s cestou anglickým parkem. Platí v něm vlastní návštěvní řád: mimo vyznačené cesty je zakázáno jezdit na kolech, koloběžkách a skateboardech a létání s drony vyžaduje souhlas správy zámku.