Kaple svaté Anny v Jestřebí je samostatně stojící stavba s věží a zvonicovým patrem. Její nejstarší příběh se ale začal psát ještě před jejím vznikem: zvon z roku 1813 původně patřil ke starší zvonici a během druhé světové války byl odvezen s určením k roztavení. Nakonec se po osvobození vrátil do obce.
Zvonice, kterou zachytila mapa
Kapli postavili v roce 1866. Na jejím místě předtím stála zvonice, spojovaná s rokem 1813. Prameny se neshodují, zda byla dřevěná, nebo zděná, její existenci však potvrzuje katastrální mapa z roku 1826. Zvon z ní byl později přenesen do nové kaple.
Stavba stála obec 467 zlatých a 40 krejcarů. Protože na ni neměla dost vlastních peněz, vypůjčila si 150 zlatých. Práce a vybavování pokračovaly i v následujícím roce. V roce 1869 přibylo do kaple topení a byla vysvěcena křížová cesta.
Odvezený zvon se do Jestřebí vrátil
Zvon odlitý v Brně nese letopočet 1813 a věnování svaté Anně s prosbou o její přímluvu. Jméno zvonaře ani podrobnosti o jeho vzniku se nedochovaly.
Dne 30. května 1942 byl sejmut a odvezen k roztavení pro válečné účely. Obec si mezitím objednala náhradní litinový zvon u firmy Rudolfa Manouska v České u Brna. Ten byl dodán, vysvěcen a zavěšen 30. července 1944.
Po válce se ukázalo, že původní zvon nebyl roztaven a nachází se v Krunvíři. Do Jestřebí se vrátil, v roce 1945 byl znovu vysvěcen a zavěšen v kapli. Náhradní zvon z roku 1944 zůstal v obci a dodnes slouží jako umíráček.
Kříž připomíná oběť povodně
Před kaplí stojí litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1868. Na vlastní náklad jej nechal postavit rod Fojtů po povodni, při níž 15. června 1867 v Jestřebí zemřel hospodář Josef Fojt.
Kaple se proměňovala spolu s životem obce. Za první republiky doprovázel mše a pobožnosti na harmonium místní kapelník Alois Nečas. Po první světové válce přibyl obraz, který Jestřebí darovali italští zajatci pobývající v obci. V roce 1945 se před kaplí konala polní mše pro rumunskou posádku.
Podoba kaple dnes
Věž kaple má zvonicové patro s dřevěnými žaluziemi, střechu zakončuje makovice a dvouramenný kříž. V roce 1980 dostala stavba novou venkovní omítku a o pět let později prošel opravou také interiér. Roku 1992 přibyly ocelové lavice a elektrické zvonění.
Pravidelné bohoslužby se v kapli nekonají a možnost vstupu do interiéru není potvrzena. Její vnější podobu lze spatřit při cestě Rájcem-Jestřebí a okolím Blanska či Moravského krasu; před stavbou zůstává také kříž z roku 1868.