Opevnění na Července dnes nepřipomíná hradní zříceninu. Jeho podobu prozrazují především valy a příkopy, které obkružují plochu připomínající podkovu nebo nepravidelný oblý trojúhelník. Kdo se vydá na vrch nedaleko Hrazan, může tu mezi terénními vlnami hledat stopy po několika různých etapách osídlení.
Ostrožna s keltskou minulostí
Červenka leží na Příbramsku v katastru Radíče, severovýchodně od Hrazan. Nejde tedy o obec Červenka na Olomoucku. Přibližně 377 metrů vysoký vrch se zvedá na úzké ostrožně sevřené Vltavou, potokem Mastníkem a dalším vodním tokem. Svahy a vodní toky poskytovaly přirozenou ochranu a poloha umožňovala sledovat přístup do okolní krajiny.
Vrch patří k rozsáhlému areálu hrazanského oppida, který zahrnuje také Doubí a sedlo v okolí usedlosti Hrádnice. Keltské opevněné sídliště začalo pravděpodobně vznikat kolem poloviny 2. století před naším letopočtem. Jeho rozloha se postupně zvětšila přibližně z 30 na 39 hektarů.
Na Července bývalo předhradí a terasy zpevněné kamennými zídkami. Archeologický výzkum v celém areálu odkryl pozůstatky dvorců, zemědělského zázemí i řemeslné výroby. Obyvatelé zpracovávali železo, věnovali se kovářství a pracovali také s barevnými kovy. Význam Hrazan podtrhovala poloha u důležité vltavské vodní cesty, která spojovala Čechy s Podunajím.
Komu patřily příkopy a valy?
Nejvýraznější opevněná plocha na vrchu může pocházet z pozdější doby než keltské oppidum. Její oblé linie se přizpůsobují tvaru ostrožny, nejde tedy o pravidelný geometrický obrazec. K čemu přesně fortifikace sloužila, však není potvrzeno.
Podle jedné z možností stála na vrcholu ve vrcholném středověku tvrz. Jiné vysvětlení spojuje valy s nedalekým hradem Ostromeč: mohly tvořit jeho jižní předsunuté postavení a chránit přístupovou šíji, případně sloužit ke sledování okolí. Uvažuje se také o souvislosti s obléháním hradu.
Pro žádnou z těchto verzí zatím neexistuje definitivní důkaz. Chybějí písemné zprávy a na místě se nedochovalo zdivo, které by účel opevnění jednoznačně určilo. Při prohlídce tak zůstávají hlavními vodítky tvar svahů, příkopy a terasy.
Od Červenky k Ostromeči
Na sever od vrchu vedla úzká šíje směrem k Ostromeči. Opevnění tak mohlo kontrolovat přístup k hradu a zároveň nabízelo výhled do krajiny i k vodním tokům, které ostrožnu ohraničují. Samotný středověký hrad stával na severním konci ostrožny, mimo prostor keltského oppida. V okolí Červenky se proto setkávají různé podoby využití a opevňování krajiny.
Trasa z Hrazan
Výchozím místem k prohlídce je Hrazany, administrativní část Radíče. K areálu vedou turistické trasy; k Července lze pokračovat po žluté značce směrem k vyhlídce opata Zavorala a dál k Ostromeči.
Lokalita je volně přístupná, jde však o archeologické pozůstatky v terénu. Část cesty nevede po zpevněném povrchu, trasa proto není vhodná pro kočárky ani pro bezbariérový pohyb. Při prohlídce se hodí pevná obuv. Hrazanské oppidum a jeho nálezy přibližuje také Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě; jeho dostupnost i stav turistického značení je třeba před cestou ověřit.